[ mariko amári ]
 |
|
| |
vitality [ 0 ] × defense [ 16 ] × deceased - napíchnutá hlava: Leonardo Zamora
- Mariko byl poskytnut ten nejlepší trénink již od raného dětství. Není tedy divu, že neexistuje moc věcí, které by nezvládala. Ze všeho nejdřív začínala s atletikou a gymnastikou, aby se své tělo naučila pořádně ovládat. Od přírody jí bylo naděleno ohebné tělo, takže s těmito disciplínami neměla nikdy větší problémy. Vybudovala si tím určitou sílu a obratnost. Zkrátka měla výborný základ, se kterým se dalo dál pracovat. Její trénink nikdy nebyl procházkou růžovým sadem. Už v téhle fázi po ní byly vyžadovány nadprůměrné výkony. Vždy musela být schopna zvládnout vše úplně bravurně a kolikrát ještě lépe. Chyby v jejím životě neexistovaly. Lépe řečeno, existovaly, ale postupem času musely vymizet. Ze začátku se snažila hlavně kvůli svým rodičům, ale jakmile se jí do hlavy dostala ta chtíč po uznání a sama chtěla být nejlepší, začala na všem pracovat ještě dvakrát více. Potřebovala to, aby měla klid na mysli. Svým způsobem tréninkem utíkala od reality, což bylo přesně, co její rodiče chtěli. Bylo to rozptýlení a velmi dobré. Když byla ve školním věku, otec ji začal vyučovat různá bojová umění, nejvíce se jí ale zalíbilo judo, kvůli tomu, jak moc je kontaktní. Dnes už ho zvládá na velmi vysoké úrovni a nebála by se vyzvat k souboji i někoho mnohem staršího a zkušenějšího. Tahle část tréninku ji bavila mnohem více než pouhá atletika a gymnastika. Mohla při ní totiž vybít svou agresivitu, což jí neskutečně psychicky pomohlo. Celkově si dokáže vždy nějakým chytrým způsobem odpomoci od hněvu, aby v afektu nejednala iracionálně. Je to velice dobrá schopnost, protože ji drží dál od dělání rozhodnutí, která by pro ni nebyla výhodná. Co se týče soubojů tělo na tělo, dost ji také ovlivnily pouliční zápasy, které se teprve v posledních pár letech staly její každodenní zábavou. Ví, jak bojují trénovaní lidé i naprostí začátečníci, což jí také dává velkou výhodu. Umí zaútočit podle toho, proti komu stojí a nedělá jí problém svojí mrštností a rychlostí přeprat třeba i dospělého chlapa. Má na něj totiž nejen silově, ale navíc ho dokáže přechytračit a to je něco, co je v jejím boji velice patrné. Každý pohyb dělá s rozmyslem, vždycky je o krok napřed a je velice těžké ji zaskočit. Samozřejmě se to stává, ale musíte být alespoň na stejné úrovní jako ona, aby se vám to podařilo. Jak už bylo řečeno, síla jí rozhodně nechybí, i když na to nevypadá. V jejím roztomilém a křehkém vzhledu se také skrývá spousta výhod, nikdo by do ní totiž neřekl, že dokáže bez problému zabít. Ano, nedělá jí problém ani krev ani zabíjení, minimálně to první je pro ni naprosto normální věcí. Kdyby musela zabít, udělá to, problém s tím nemá a nikdy mít nebude, protože sebe staví na první místo. Důležité je pro ni její vlastní přežití a co se stane s ostatními, to už jí je vcelku jedno, hlavní je, že vyvázne živá ona. Kdyby to bylo na ní, možná by na to takhle nenahlížela, ale jelikož jí to bylo do hlavy vtloukáno odmala, je to něco, co má zkrátka zafixované. Nebyl by to pravý trénink, kdyby se později nedostala i ke zbraním. Její repertoár obsahuje vše, od střelných zbraní po sečné a bodné. V ruce držela snad vše, co si dokážete představit. Její nejoblíbenější ovšem zůstává mačeta, se kterou se jí pracuje a zachází nejlépe. Zaměřila svou pozornost tedy především na ni a určitě by po ní sáhla, kdyby se měla bránit. To, co s ní předvádí, je někdy až neuvěřitelné. Když se skloubí její pohybové nadání a to, co zvládne se zbraní, vznikne něco, co je na pohled neskutečně estetické a v praxi velice účinné. Často také sahá po válečném kladivu, to používá, když se chce pobavit. Je to taková její relaxační zbraň, to ale neznamená, že s ní není stejně smrtelná jako s mačetou, ne-li i více. Kdyby byla potřeba, zvládla by si zbraň udělat v podstatě z čehokoliv. Hrubé síly má dostatek na to, aby vás zvládla dostat ze hry i třeba za pomoci obyčejné cihly. Trénuje každý den, ať už doma profesionálně, nebo sama pouze pro zábavu. Snaží se každý den pracovat více a více na své fyzičce, protože ví, že ta je pro ni naprosto klíčová a bez ní by nemohla dělat všechny ty ostatní super věci, které tak neskonale miluje. Svůj denní program začíná již brzy ráno a snaží se ho dost obměňovat, aby nedělala a netrénovala stále to samé. Co ovšem považuje za svou největší přednost, je její vytrvalost. Svou neodbytností se mnoha svým protivníkům zdá otravná a čím otrávenější jsou, tím lehčí je pro ni dostat je k zemi. Ať už jí ublížíte jakkoliv, nikdy od ní neuslyšíte žádné nářky. Ze svých chyb se poučí a vrátí se, silnější než před tím, aby vám vše dala pořádně sežrat. Jestli existuje něco, co miluje, je to pomsta. Mstí se opravdu ráda, jelikož si tím dokazuje, jak dobrá je. Čas od času si zkrátka musí dokázat, že patří mezi nejlepší. Vězte, že i kdyby byla zmlácená téměř do bezvědomí a vy jste byli v těžké přesile, nikdy by vám neřekla, že boj vzdává. Sice má vysoký pud sebezáchovy, ale její hrdost ho stále přerůstá a rozhodně by radši zemřela, než aby přiznala porážku.
- Je sice fajn, že toho tolik umí, na své slabiny už ale tolik nemyslí, takže si často ani není vědoma, že nějaké má. Pak je to pro ni docela šok, když je uprostřed nějaké nepříjemné situace a najednou si vzpomene, že něco neumí. Vyloženě jí vadí, že by měla nějaké slabiny mít, takže je dost vypuzuje z mysli. Proč se tím zaobírat, když to není důležité, že? Důležitý pro ni byl a je pouze trénink, nic jiného. Běh nikdy nebyl její silnou stránkou, neběhá příliš rychle a ani s dechem jí to často nevyjde. Prostě si to neumí rozložit a její maratony a sprinty nekončívají příliš úžasně. Plavání je další schopností, kterou nikdy moc neřešila. K čemu by jí taky v Prvním kraji byla? Možná má z vody i tak trochu strach, hlavně z té hluboké. Ten pocit nejistoty, jenž přichází s tím, že neví, co se pod ní nachází, by ji nejspíše dokázal dost pocuchat s psychikou a možná by se jí to stalo i osudným. Dále má obrovský strach z výšek, dělá se jí z toho zle a motá se jí hlava. Lezení tedy také není její nejoblíbenější činností a snaží se mu obloukem vyhýbat. Co se týče znalostí, přiznejme si to, nepatří mezi nejchytřejší. Nechává za sebe mluvit své činy, ne svou inteligenci. Určitě radši něco vyřeší pěstmi, než aby se to snažila nějak racionálně řešit slovy. Rozhodně by vám nebyla schopná vyjmenovat nějaké rostlinky a už vůbec by vám neřekla, které ji zabijí a které sníst může. Však o co jde, kdyby neměla jídlo, nebude přeci žrát nějaký kořínky, ne? To je silně pod její úroveň. To je dalších z jejích problémů, má trošku nosánek nahoru a je zvyklá na poměrně luxusní život. Jakkoliv měla přísnou výchovu, vždy se jí dostávalo všeho, na co si vzpomněla a kdyby tomu tak najednou být nemělo, asi by to moc nezvládala. Rovněž je zvyklá, že jde vše podle ní a ráda přebírá vůdčí role. Jakmile má být součástí skupiny, které není lídrem, už jí to začíná vadit a dokáže být pěkně protivná. Lidi, se kterými se baví, si vybírá pečlivě a pokud se jí nezamlouváte, vůbec se s vámi nebude zaobírat. Zároveň má ale obrovskou potřebu socializovat se, což není ideální kombinace. Pokud by s někým dlouho nekomunikovala a měla by být sama, nejspíše by se zbláznila, nehledě na to, že by ji to přeneslo zpět do jejího dětství, na které ona vzpomíná velmi nerada. Celkově není psychicky úplně v pořádku a kdekdo by ji mohl označit za blázna. K lidskému životu necítí absolutně žádný respekt, to může být jak výhoda, tak i obrovská nevýhoda. Bez problémů by vyměnila svůj život za život ostatních a ještě by těmto lidem zamávala, zatímco by je předávala do rukou protivníka. Je tedy vcelku jasné, že jí chybí jakékoliv týmové smýšlení. “Jeden za všechny, všichni za jednoho” u ní naprosto neplatí a nejspíše by se vám vysmála, kdybyste jí něco takhle trapného řekli. Dokáže dobře přemýšlet za pochodu, ale když má vytvořit nějaký dlouhodobý plán, tak jí to nejde. Vůbec nemyslí na detaily a její plány často nevyjdou tak, jak by si to představovala, což ji akorát tak naštve. Mariko je velmi agresivní a pokud dlouho nemá nic, na čem by se mohla vyřádit, skončí to pro vás nejspíš špatně, pokud jste v její blízkosti. Je posedlá perfektností a musí mít vždycky všechno nejdokonalejší. To se týče i jejího vzhledu. Cítí se nesvá, když nevypadá naprosto úžasně, proto od ní nečekejte, že by se obrátila k nějakému maskování či schovávání se v křovinách. To s ní prostě nejde dohromady. Navíc by třeba takové maskování určitě ani nezvládla. Výtvarný talent jí chybí a nehodlá s tím nic dělat, protože ho nepotřebuje. Je zvyklá na život ve městě, v přírodě byla jen párkrát v životě a moc se jí to nelíbilo. Takové rozdělání ohně, sehnání potravy, líčení pastí, to jsou schopnosti, které nikdy nezískala a pravděpodobně si o nich myslí, že jsou naprosto podřadné. Mezi její nevýhody patří také brutální upřímnost. Chybí jí jakákoliv empatie, sdělí vám tedy svůj názor, i když o to nestojíte a je jí úplně volné, jestli vám to třeba nějak neublíží. Zákony jsou takové, jaké si ona určí, takže rozhodně není nějaká svatá. Popravdě nejspíš panemské zákony ani nezná, takže by nevěděla, kdyby je porušovala.
- [ file 001 ] O rodině Amari toho nikdo moc neví. Na ulicích se o nich šeptá, že jsou zapleteni do všelijakých ilegálních aktivit, takováto obvinění ovšem oni sami zuby nehty popírají. Mariko příliš neví, jaká je pravda, ale dle jejích zkušeností si je skoro jistá, že tyhle pomluvy jsou pravdivé a její rodina je jen banda lhářů a podvodníků. Kvůli způsobu výchovy svou rodinu malá Mari nikdy nemusela a stejný přístup k ní má i dnes. Sebrali jí dětství a vyměnili ho za tvrdý režim doplňovaný ještě tvrdším tréninkem. Na rozdíl od ostatních měl její trénink ovšem úplně jiný účel než nějaké pitomé Hladové hry. Tahle reality show byla její rodině těžce ukradená. Musela být perfektně trénovaná, aby se případně jednoho dne dokázala bez sebemenších problémů ubránit, kdyby po jejich rodině někdo šel. Byla to taková pojistka jejich rodičů. V případě, že by je někdo dostal, měla místo nich být nasazená Mari. O tom ale ona vůbec nevěděla a nikdy se to také nedozvěděla, tyto plány jí tedy jsou dodnes neznámé. Je to před ní udržováno jako tajemství. Vždycky byla velmi společenská a zvídavá a to jejím rodičům zrovna dvakrát nevyhovovalo. Co kdyby jednou něco někomu řekla a oni se potom dostali do problémů? Tenhle scénář byl nepřijatelný, proto život své dcerky přebrali do své kontroly. Její pozornost a zvídavost upoutali tréninkem a do hlavy jí vtloukali, že je to jediná důležitá věc na světě. V myšlenkách se Mariko vždy zdálo, že na tom něco nehraje, ale nikdy nějak zvlášť neodporovala, protože jí trénink nevadil. Vypěstovala si jakousi závislost na uznání, které se jí po zvládnutí něčeho složitého dostalo. Její obrovskou výhodou byla tvrdohlavost, jež ji vždy nutila trénovat více tvrdě než předešlý den a neohlížet se za neúspěchy. Není to tak, že by si svých chyb nebyla vědoma, ale nehodlá se s nimi smířit, takže na nich pracuje, dokud nevymizí. Ani škola ji nemohla jakkoliv rozptýlit, jelikož jí rodiče zvládli zajistit domácí vyučování. Kolikrát se stalo, že několik týdnů byla pouze v domě a měla úplně zakázáno jakkoliv se stýkat s okolím. To bylo pro někoho jako ona naprosté psychické mučení, ale musela to vydržet. Co jiného jí také zbývalo, že? Jakkoliv špatně se cítila, vždycky se z toho dokázala sama vyhrabat. Svoji rodinu často viděla jako smečku lvů. Nikoho nepustili k sobě, nikoho nepustili ven a trvali na tom, že každý člen musí být co nejsilnější, jinak se k němu chovali naprosto příšerně. Sama se ráda přirovnávala k lvovi, jelikož se jí líbila síla a hrdost tohoto zvířete. Takhle nějak vypadalo celé její dětství a stálo to dost za nic. Je jasné, že za těchto podmínek z ní nemohl vyrůst nikdo normální. Je trošku mimo realitu, má posunutou hranici psychické i fyzické bolesti a ostatní lidi většinou nevnímá jako někoho jí rovného. Jakmile se dostala do puberty, začala se dosti bouřit. Už ji nebavily neustále lži a vysoké nároky jejích rodičů, tak začala utíkat. Díky jejím tréninku to nebylo nic těžkého, její rodiče si tím dost ztížili práci, jelikož díky němu byla o dost silnější, rychlejší a chytřejší a nedělalo jí problém je přelstít a dostat se ven. Komunikace s ostatními pro ni byla klíčová a rychle si zvládla najít přátelé, těžko říct, jestli na nejlepších místech. Protože celý život byla vychovávána v dosti násilném duchu, našla zálibu v pouličním zápasení. Odsuď právě většina jejích kámošů pochází, naprostá spodina společnosti, kterou nezajímá nic a nikdo. Vlastně tam perfektně zapadla, jelikož lhostejnost k životu ostatních a bojovnost v ní byla zarytá natolik, že adaptovat se na zdejší prostředí nebyl vůbec žádný problém. Ačkoli měla několik možností zůstat a domů už se nevracet, vždycky ji něco přitáhlo zpět. I když je to naprosto nepochopitelné, stále k tomu místu má jistou citovou vazbu a má někde hluboko uvnitř dáno, že se od své rodiny nemůže úplně oddělit, jakkoliv si tím sama ubližuje. Kdykoliv se domů vrátí, čeká jí peklo, které ji ale svým způsobem dost posiluje. Čím tvrdší její režim je, tím jí to připadá lepší. Uvědomuje si, že to není nejlepší způsob života, ale jestliže nechce zlenivět a stále chce být lepší, tuhle disciplínu a trénink, co jí rodiče poskytují, nutně potřebuje. Na jednu stranu je úplně nenávidí za to, co z ní udělali, na druhou jim děkuje. Před nimi ovšem ukazuje pouze tu nenávist. Dost si na nich vybíjí agresivitu, protože si myslí, že si to zaslouží. Kdekdo by mohl říct, že by si to po tolika letech striktní výchovy neměla dovolit a mít k nim silný respekt, to se jim ovšem nějak nevyvedlo a ona jimi možná tak maximálně pohrdá, nic jiného k nim necítí. Není to tak, že by svůj život nenáviděla, to rozhodně ne, ale také ho nějak nemiluje. Její život je spíš přežívání a neustálá potřeba seberealizace, která nikdy není ukojená, jelikož je naučená dávat si co nejvyšší nároky. Co se její povahy týče, nejedná se o nikoho nepříjemného, pokud usoudí, že jste na její úrovni. Své přátelé a lidi, se kterými se baví, si pečlivě vybírá. Nejde daleko pro ránu ani pro nadávku, ráda vám řekne, co si o vás myslí, i když to třeba není nejhezčí. Vždy je upřímná a nesnáší lži, protože už jich má za ta léta dost a nestrpí je. Náladovost je u ní na denním pořádku, své emoce ale často dobře skrývá, jelikož ví, jak velkou slabinou jí mohou být.
