[ ragnar forsajft ]
 |
|
| |
defense [ 9 ]
- [ appearance ] Už od narození se mohl těšit z toho, že tak nějak lépe vypadá. Kdyby tak bylo možné Ragnarův vzhled popsat jedním slovem, bylo by to slovo metrosexuál. V mládí byl svým vzhledem přímo posedlý. Posilovna, kosmetika, pečlivě ostříhaný a módní účes, to byl jeho jeden z mála smyslů života. Nyní už z tohoto přístupu značně slevil, snahu udržet si postavu však má, občas u některých pochutin i sleduje jejich nutriční hodnoty. To ostatní, v podobě kosmetiky a dalších krášlících procedur, už tolik neřeší. Jsou už důležitější věci na řešení než vzhled – navíc, krása je druhořadý pojem, u něj se o ní ale mluvit musí stále. Do modelingových soutěží se ale nikdy dle svých slov nepřihlásil. Pravou kvalitu jeho vzhledu prověřila až celostátní reality show, kde si vybíral nevěstu. Prošel, vybral si a motivaci pečovat o vzhled má dál, nyní se to stalo úkolem o moc složitějším, neboť si nevybral žádnou ošklivku a musí vedle ní reprezentovat a vypadat. Prosté oblečení u člena rodu Forsythe nelze očekávat, a tak i „obyčejnější“ věci jako tepláky či tričko je nějaká panemská značka. Vyloženě na značkovém oblečení ale nebazíruje, jenže zkuste si kupovat oblečení jinačí, když jsou potřebné prostředky, to prostě nejde.
- [ personality ] Jako malý byl Ragnar prostě „dítě na zabití“ – protivný, agresivní a lakomý. Když nedostal hračku, kterou chtěl, v lepším případě jen řval, v horším se neváhal i poprat. Bujará mladistvá léta agresivitu a všechny jeho dětské neduhy postupně smazaly, ale se školou a učením se dostavovaly spíše deprese a výbušnost, nikoli však agresivní. Byl ve stresu. Večírky měly také svůj podíl. Na nich byl jak utržený z řetězu, živý a energický, ale po nich dokázal i dva tři dny být naprosto potichu a nemluvit a být jak utlumený. Leckteří by ze života, který vede, byli asi po několika dnech závislí na kdečem, ale on ne, naučil se v tom fungovat a užívat si toho v míře, kterou chce nebo případně potřebuje. Každý den vstane s jedním ze svých osobních mott: „Současnost není samozřejmost.“ Jednou se totiž může probudit a nic z toho, co má, nebude, nebo nebude mít cenu. Ačkoliv jsou majitelé banky, přesto si ukládá stranou, jeho osobnost a povaha je po zklidnění ukrutně šetřivá. Není to jen muž oplývající bohatstvím, ale je i celkem zručný, i když práce se v rodině nemusí zrovna moc provozovat. S oblibou koukal na všechny ty dělníky, které rodiče platili, aby udělali tohle a tamto a pár drobností od nich odkoukal. Stlouci dvě prkýnka zvládne, zašroubovat šroub také. Velké stavby ale raději nechává zkušeným, stejně tak to je s mechanikou a technikou. Nebojí se zašpinit od oleje nebo benzínu, ale velké opravy motoru nebo převodovky raději svěří servisu. Co si spraví sám, je sekačka. Sekat trávu se naučil jako samouk, první pokusy v raném mládí odnášel zahradník velkým vyhubováním od otce nebo matky, protože zahrada byla křivá a mnoho míst bylo neposečených. Dovede se otáčet i v kuchyni, na pětihvězdičkový restaurant „Le Ragnar“ to není, ale snazší jídla jako špagety, bramborové kaše, karbanátky, hranolky, řízky a další dokáže. Je asi jediný v Panemu, který z guláše udělá čínu a naopak.
× × ×
- [ file 001 ] Ten se uměl narodit! Nosit jméno jedné z nejdůležitějších a nejvíce prominentních rodin je samo o sobě čest a jemu se jí dostalo už od samého počátku – se všemi pozitivy i negativy, které to nese. Jméno sice dává vědět, že je členem rodinného klanu, ale doposud byl takovým tím vzadu, který jen pozoroval, jak se ostatní členové rodiny spolu dohadují a řeší kdejaké problémy. I přes spousty bratrů a sester před i po něm se do centra dění moc nehrnul a zaujal podobný přístup jako bratr Colton, jen ne tak moc, ale postupně. Dětství jako on by chtělo snad každé dítě, a které ne, tak lže. Stačilo se jen zasnít o nějaké hračce a sen se hned změnil v realitu. Nic nebylo odpíráno, nebyly žádné limity. A Ragnar si toho vážil. Mohl dělat věci, nepřístojné rodinnému jménu a být černou ovcí rodu, ale kolem osmnácti si uvědomil, že tahle cesta by jej mohla připravit i o případnou část dědictví nebo jej uvrhnout rovnou do úplného zatracení. Už ve školních letech, vzhledem k tomu, že klan vlastní největší (a jedinou) banku v zemi, byl veden k lásce k číslům a těm pěkným šustivým papírům, kterým se říkalo peníze. Nyní je všechno elektronické, ale principy jsou pořád stejné. Ve škole se stal na číselné a ekonomické obory přímo expertem. Však jeho další životní heslo, které ctí, je, že peníze a informace jsou to nejzásadnější a on bude obojím v budoucnu disponovat. I jeho se ale během studií týkaly Sklizně. Na rozdíl od několika sestřenic jeho jmenovka vytažena nebyla a šest let, kterých se ho to týkalo, přežil. Ne, že se nesnažil do Her přihlásit. Zkusil to a nejednou, ale vždy se našel někdo rychlejší, komu ta ruka vyletěla rychleji nahoru. Podařilo se mu tedy dokončit studium a pak to začalo. Jelikož studia měl hotová a v kapse, přestal být vázán povinnostmi a začal si naplno užívat života. A nedržel se při zdi. Vždy, když si pořídil nějaké auto, do týdne jej prostě buď prodal, nebo jej případně nechal někde stát, protože ho jednoduše už nebavilo. Klíčky si od něj nechal a první z lidí, kdo ho na ten vůz upozornil, ty klíčky dostal, a tedy i auto. Stejně proměnlivé jako vozy, byly i drahé polovičky opačného pohlaví. Která vydržela v jeho přízni dva týdny, mohla si gratulovat. Ale děvčata si zoufat nemusela, za ten týden do nich nacpal a dal jim tolik peněz, že měly pár měsíců z čeho žít. Roky plynuly a jeho život, čím dál více proměňovaný v bohémský, ho pomalu a jistě přestával bavit. Něco tomu chybělo. Pitky do pozdních ranních hodin, nestoudné útraty po podnicích různých kvalit mu už nedodávaly to potěšení jako dříve. Samozřejmě, nejen pitím se dalo slušně bavit, ale jakékoli jiné povzbuzení mu přišlo odporné a stranil se toho. Něco jiného je vyspat se z opice a něco jiného být několik dní mimo z jednoho šňupnutí. Když mu na dveře klepala třicítka, došlo mu, že už by bylo dobré se trochu usadit. Jen najít tu pravou. Za ty roky bujarých oslav žádnou dívku, která by se mu líbila, zatím ale nenašel. Rozhodl se hledat. Začal dobře, ví dobře, co by měla splňovat a jak vypadat. Tuto nesnáz v podobě partnerky pojal, vpravdě velkolepě, jak se na jméno Forsythe sluší a patří. Celonárodní reality show, kde se o jeho ruku a tedy šanci později částečně participovat na rodinném majetku mohla přihlásit jakákoli dívka z jakéhokoli kraje. Několik odvážných slečen se našlo a po několika týdnech klání si nakonec vybral a oženil se s děvčetem z Čtvrtého kraje, Biancou Zamora. Že nakonec nevybral špatně, se ukázalo později, když její bratr vyhrál ročník Her. Zpočátku držel s její živelnou a akční povahou krok, pak se však u něj objevil typický manželský nešvar v podobě zpohodlnění a lenosti, zatímco manželka obrážela kdejakou akci. Moc dobře si je vědomý, že vztahu to neprospívá a hodlá to do budoucna změnit. Spoléhat na fakt, že by jí udržela vidina bohatství, se nemůže ani v nejmenším.
- Bianca Zamora-Forsythe × Jeho vlastní, osobní manželka, kterou si sám vybral z lidu během celostátní soutěže. Velmi ji miluje a dal by jí první poslední. Nebere ji jen jako nějakou panenku na ozdobu, aby mu dělala garde, nebo ji vystavoval jako housku na krámu. I když nemá stejný původ jako on, bere ji jako sobě rovnou a i po době, jež od soutěže utekla, by prý jinak nevybral. Zlé jazyky však od začátku tvrdí, že je mezi nimi velký věkový rozdíl a že vztah na tom ztroskotá. To se však dosud nestalo a do nynější doby se může těšit spokojenému manželství, i když se s ní pomalu začíná rozcházet v aktivním životě. Rozhodně však nehodlal a nehodlá ji tak brzy ztratit, navíc kvůli takové drobnosti, a již se snaží zjednat nápravu, aby tyto trhliny byly včas zaceleny.
- Celeste Vanderbilt × Jedna z mnoha sestřenek. Téhle byl a nejspíše je stále obřím trnem v oku, který nejde jen tak vytáhnout. Nutno však podotknout, že ani on sám o to nějak neměl valné snahy, ačkoli sám asi tuší, proč se k němu staví rezervovaně, ale byla taková doba a vrátit to už nejde. Svatbou s Biancou vzájemnému vztahu podle všech signálů, co se k němu dostaly, moc nepomohl. Každopádně na Celeste musí ocenit vždy, když se vidí, snahu oprostit se od všech negativních dojmů, kterých se v jejích očích dopustil. Bohužel nebo bohudík to však není tak často. Na každý pád je však jeho vztah s Celeste důkazem toho, že ne každému je možné se ve veliké rodině zavděčit a padnout do noty. Stejně jak ona k jeho osobě, tak i on k ní zachovává respekt a v případě potřeby s ní nemá problémy hovořit. Pokud někdy bude možnost získat u ní malé bezvýznamné plus, rozhodně tak učiní. Rodina je pro něj svatá a ctít se musí. A dobré rodinné vztahy jsou základ.
