Marisol Nimshi

[ marysol nymši ]

 

Player: Diddi FC: Bea Miller Vitality: -1 Defense: 21

Contact: hp.diddinka.hg@gmail.com Age: 17 deceased - rozseknutý krk: D. Sycamore Physical strength: 7 Token: Orgonitová lastura

Už jako malá všem dokázala, že udržet ji na místě a v klidu bude docela výzva, jelikož už jako batole si našla způsob, jak se dostat ven z kolíbky. Pak vždycky běžela za Brentem, aby si s ní hrál a když nechtěl, tak ho různě pošťuchovala a otravovala, což jí zůstalo až doteď, jelikož prostě miluje být středem pozornosti a provokovat svého bratra, kterého má fakt hrozně ráda. Je opravdu okouzlující a společenská. Pozitivita a sebevědomí z ní přímo vyzařuje. Podle ní neexistuje nic, co by se nedalo zvládnout. Umí být od všeho trochu, přes bláznivou, sladkou, roztomilou, vtipnou a chytrou. Pro mnoho kluků je jako sen. Miluje, když jí někdo lichotí, ale ještě víc si užívá, když může Brentovi povídat o holkách, které jsou jím skoro až posedlé. Jak rostla, tak byla ještě více energetičtější a vynalézavější. Díky této přebytečné energii a potenciálu, který jako malá prokazovala, se ji rodiče snažili něčím zaměstnat. Dali ji na gymnastiku, kde zdokonalila svoji mrštnost a ohebnost. Také se tam naučila přemety a další blbůstky, kterýma se dá celkem slušně předvádět. Měla opravdu velký potenciál, ale ona nikdy nechtěla být profesionální gymnastka, takže s tím sekla, což se rodičům moc nelíbilo. Místo toho si totiž našla zábavnější sport, cheerleading. Jelikož je poměrně drobná a z gymnastiky byla i ohebná, tak se snadno dostala na vrchol pyramidy. Z toho důvodu se ani nijak extra nezajímala o výcvikové centrum. Jasně, ty věci se zbraněmi, co dělal Brent, vypadaly zábavně, ale být vyhazována do vzduchu se jí líbilo víc, jelikož to připomínalo létání. Navíc jejím rodičům nevadilo, že netrénuje na arénu, jelikož se jim jejich malá holčička líbila taková holčičí. V pěkných sukýnkách, s pompony a mašlemi. Nicméně Brentovi přišlo z nějakého důvodu důležité, aby trénovala taky a tak, když mu rodiče řekli ne, ji donutil s ním chodit alespoň běhat. Rychlostní běhy jí nevadily, protože v nich byla dobrá a kolikrát předběhla i Brenta. Když s ní však chtěl jít běžet někam na dvě hodiny, tak se k tomu už tak moc neměla. Nejdřív to opravdu nenáviděla, ale dělala to kvůli bráchovi, jelikož nechtěla, aby byl zklamaný a hlavně chtěla být kvůli němu lepší. Později si to oblíbila, jelikož si na tom vybudovala ještě lepší kondičku a dokonce ji to začalo i bavit. Pak jednou za ní přišli rodiče, že má začít trénovat s bratrem, což absolutně nechápala, ale neodporovala tomu. Sice Hry vypadají jako hrozná zábava, ale nevěří, že by se do té arény měla někdy dostat, ale i tak je lepší být připravená. Sice posilování a akrobacie měla dost už díky cheerleadingu, ale pár extra minut si to do svého rozvrhu ještě nacpala. Nejprve začala trénovat judo a karate, jako její bráška. Brzo ale zjistila, že ani jedno není nic pro ni, a tak toho nechala a začala se věnovat taekwondu, které více sedlo k její energické povaze. Navíc jí připomínalo kopy cheerleading, což pro ni bylo značné plus. Jelikož Brent pořád otravoval s tím, že taekwondo nestačí, tak si k tomu vzala kickbox. Tím celkem mákla na svých reflexech a úhybných manévrech. Makala na sobě opravdu tvrdě, jelikož nechtěla zůstat pozadu v sestavách, a protože nechtěla zklamat Brenta tím, že by zaostávala v taekwondu a kickboxu. To kvůli němu se vždy snaží být co nejlepší, jelikož on je prostě dokonalý ve všem, na co sáhne a ona s ním chce držet krok. Hlavně ho nechce zklamat. Klidně by ze sebe strhala kůži, jen aby ho nezklamala. Samozřejmě jí tak náročné tréninky přestaly po pár týdnech bavit, jelikož by radši trávila čas někde venku s kámoškama nebo klukama. Na ty už moc času totiž neměla, kvůli přísné večerce. Když se ji však naučila v pohodě obcházet, tak v těch intenzivních trénincích setrvala. Jasně, sem tam usnula ve škole při vyučování, ale to pro ni bylo vedlejší, jelikož si zvládala udržet dobré známky a hlavně měla svou zábavu. Především ji u těch tréninků udržel Brent, i když jí ty tréninky postupem času začaly všechny bavit, takže si je kolikrát i protahovala. Nebýt jeho, tak by s nimi nejspíš sekla hned, když jí poprvé omrzely, takže by jí nikdy ani nezačaly bavit. Většinu věcí vždy zkusila kvůli Brentovi. Bez něj by do ruky nevzala luk ani omylem, a i přesto překvapivě zjistila, že jí jde lukostřelba skoro sama a i jí baví. Luk by i tak ale radši vyměnila za trojzubec, se kterým si je daleko jistější. Přeci jen ho držela v ruce již odmala, když ji s ním otec učil lovit ryby. Navíc není tak složité boj s trojzubcem a taekwondo skloubit dohromady. Opravdu hodně dřela, aby se s ním přiblížila k dokonalosti a ještě pořád dře. Je s ním sice dobrá, ale vždycky může být ještě lepší. Je si toho vědoma, protože jí stačí, aby se koukla na bratra a vidí, čeho všeho ještě může dosáhnout a to ji motivuje ještě víc. Jak už bylo zmíněno, tak s otcem chodila lovit ryby a ano používala k tomu trojzubec, ale rozhodně jí není cizí i nějaká ta síť nebo udice či harpuna. Vyzná se v tom, jaké druhy jsou neškodné, nebo naopak jedovaté či nebezpečné a jak se zachovat, když jsou poblíž nebo někoho poraní. Taky často mamce pomáhala s vařením a zašíváním roztrhaných sítí. Nejspíš by si nějakou zvládla udělat i sama za použití mořských řas, ale nikdy to nezkoušela. Samozřejmě ani plavání nešlo mimo ni. Sice má z vody velký respekt, ale rozhodně se jí nebojí. Kromě plavání miluje potápění, jelikož ten podmořský život je přeci jen úžasný. Zvládne zadržet dech opravdu na dlouhou dobu, ale někdy je prostě nezodpovědná, že se potopí do větší hloubky, než by měla, nebo tam zůstane delší dobu, aby si nasbírala víc orgonitových lastur a mušlí. Pak má co dělat, aby se vynořila dost rychle na to, aby se nadechla.

Její největší slabinou je její bratr Brent, který je v jejím pohledu dokonalý skoro ve všem, co dělá. Udělala by pro něj cokoliv a opravdu se jím nechává hodně ovlivnit, ačkoliv by to nahlas nepřiznala. Samozřejmě má také svoji hlavu. Snaží se kvůli němu být lepší ve všem, co dělá, aby z ní nemohl být zklamaný. I když jí něco provede, tak na něj nikdy nedokáže být naštvaná déle než pár minut. Nejspíš by ve svém životě nezkusila tolik věcí, jelikož jí k nim nic netáhlo, kdyby nebylo Brenta. Velmi rychle jí omrzí věci, co dělá, a pak má malé odhodlání u nich zůstat, pokud do nich není nucená někým jiným, jelikož se většinou nadchne něčím novým. Jedinou výjimkou je cheerleading. Má opravdu velký respekt z vody, jelikož se jako malá skoro utopila. Sice teď umí plavat opravdu dobře, ale pokud je moře vážně rozbouřené, tak ji na něj prostě nedostanete. Ještě přežije střední vlny, ale jakmile visí na pláži červená vlajka, tak už je z vody. Šla by do ní maximálně pro Brenta, kdyby byl v nějakém nebezpečí a potřeboval by její pomoc. Potápět se chodí jenom, pokud je moře opravdu klidné a často ještě pro jistotu s bratrem. Mnohdy přeceňuje svoje schopnosti nebo zapomíná na čas, když je pod vodou, takže její potápění kolikrát končí tím, že má sice plno orgonitových mušlí a lastur, ale v půlce cesty na hladinu už nemá dech. V takové situaci začne panikařit, jelikož topení není žádná sranda a už si to zažila jako malá. Začne kopat nohama kolem sebe a snaží se co nejrychleji dostat nad hladinu a je jí jedno, jestli poztrácí ty mušle, co si nasbírala. Někdy je těžké poznat, kde je hladina, jelikož je snadné se pod vodou dezorientovat. Naštěstí vždy vyplavala díky fyzice nad hladinu, kde hned začala lapat po dechu a nalokala se tam víc vody, než když byla pod hladinou. Má až moc energie, takže někdy působí až rozjíveně, hlavně když se pro něco nadchne. Často kvůli tomu udělá nějakou blbost, jelikož když se pro něco nadchne, tak si jde prostě za tím a moc o tom už nepřemýšlí. Také umí být celkem dost paličatá. Když si myslí, že má pravdu, tak ji prostě má, i když ji nemá. Prostě to bude vysvětlovat do té doby, dokud člověk neuzná, že tu pravdu má nebo jej prostě oblbne. Vše vidí celkem dost růžově, až se někdy zdá, že žije ve svém vlastním světě s jednorožci a dvojitou duhou. Jediný člověk, co jí v tomhle aspoň trochu krotí, je její bráška. Vždy si nějak dokáže zařídit, aby dostala to, co chce. Miluje pozornost, hlavně pěkných kluků, se kterými si může pěkně pohrát. Pomást jim hlavu a tak. Když to dělá klukům ona, tak je to sranda, ale nedejbože, aby to nějaká holka zkusila udělat jejímu bráškovi. To by jí nejspíš vyškrábala oči a nabodla na trojzubec. Sice si kolikrát myslí, jak klukům motá hlavu ona, ale někdy to spíš končí opačně. Pak má pomatenou hlavu z nějakého kluka ona, a to většinou nekončí moc dobře, jelikož umí být i celkem mrcha. Každopádně pokud je nějakým klukem poblázněná, tak to může trvat dvacet vteřin, ale také dvacet měsíců. Také si některé lichotky nechala stoupnout do své hlavinky až trošku moc. Díky jejímu sebevědomí se kolikrát přeceňuje. Kromě luku a trojzubce to s ostatními zbraněmi, v bojovém ohledu, není moc slibné. Jasně, jednou držela v ruce kuan tao, ale to je tak vše. Nikdy s tím netrénovala a vlastně ani s nějakou jinou zbraní, kromě luku a trojzubce. Nejspíš by s tím něco svedla, jelikož to nemůže být od trojzubce tak rozdílné, ale určitě by šlo poznat, že s tím neumí. Také je celkem drobná, i když má na svůj vzhled dost síly díky svému tréninku. I přesto by měla jistě problémy přeprat nějakého vysokého a silného útočníka. Nikdy se nezabývala tím, že by musela někoho zabít, jelikož věří tomu, že nebude vylosovaná do arény a přihlásit se tam sama v plánu nemá, i když to vypadá jako zábava. Nějaké rozdělávání ohně nebo lovení zvířátek, které nežijí v moři, jde mimo ni. Rozpoznat kytky taky neumí, pozná tak jedině jedlé a léčivé mořské řasy, nic víc. Sice jí nikdy nedělalo problém vyplížit se nepozorovatelně na nějakou párty po večerce, ale když pak měla z toho doma problém, tak ho nikdy nezvládala řešit sama. Vždy tam byl totiž Brent, který se za ni přimlouval. Jí byl vlastně nějaký trest vcelku i jedno, hlavně že se bavila. Vlastně před všemi svými problémy utíká a většinou ji z nich dostává její starší bráška. Dost na něj v tomhle ohledu spoléhá. Vlastně je zvyklá na to, že za ní vše nepříjemné řeší Brent, ačkoliv se ho o to nikdy neprosila. I přesto ale umí vytasit své drápky.

Marisol se narodila do normální rodiny Čtvrtého kraje. Nebyla to nijak bohatá rodina na poměry jejich kraje, ale nikdy nepoznala nedostatek, jelikož vždy měli všeho dost. Už odmalička je zvyklá na společnost v podobě svého staršího bratra Brenta. Vždycky si dokázala získat jeho pozornost a vlastně pozornost všech. Nikdy se s ním nijak extra nehádala a vlastně ani neodporovala rodičům. Prostě dokonalá milující rodinka, kde se všichni zbožňují. Tedy, tak tomu je alespoň teď. Byla opravdu energetické dítě, což nejvíce odnášel právě její milovaný bráška. Často utíkala z kolíbky a otravovala ho, aby si s ní šel hrát. Už od té doby má perfektně nacvičený obličej „Brente prosím“, kterému on prostě neumí říkat ne a ona si toho je dost dobře vědoma. Její nadbytečná energie však neunikla ani jejím rodičům, kteří s tím chtěli nějak naložit. A tak ji dali na gymnastiku. Ze začátku z toho byla opravdu nadšená a její nadšení setrvávalo do té doby, dokud se nepřestala učit nové věci a nedělala pořád to samé dokola. Navíc ji nebavilo pořád poslouchat, jak je nadějná a že se kvůli tomu musí snažit víc než ostatní. A jako bonus jednou v noci, když nemohla spát a chtěla si v kuchyni ukrást zmrzlinu, kterou jí mamka zakázala, slyšela, jak se rodiče hádají kvůli ní a gymnastice. Druhý den ráno se na to Marisol zeptala mamky, ale ta jí řekla, že se jí něco zdálo a nic takového se nestalo. Jenže ona věděla svoje. Další večery, když už ležela v posteli, pozorně poslouchala, zda se rodiče opět hádají. A jak vypozorovala, tak se hádali opravdu často. A to všechno jenom kvůli té pitomé gymnastice. Pak na ty tréninky docházela celá otrávená a i z nich tak odcházela, po večerech i brečela v posteli. V takových dnech jí zvedal náladu Brent, se kterým chodila sbírat mušle na pláž. Jak ona ty chvilky zbožňovala. Vždycky rozjíveně běhala po pláži a ukazovala mu každou mušli, kterou našla, protože to pro ni v ten moment byla ta nejkrásnější mušle na světě. Nikdy mu neřekla o hádkách jejich rodičů, jelikož byly opravdu ošklivé a nechtěla mu s tím dělat starosti. Jednou viděla fakt nádhernou mušli, kterou prostě musela mít. Nějak jí vůbec nezajímalo, že je moc blízko moře a je zrovna příliv, ani to, že ona neumí ještě plavat. Navíc to moře bylo i poměrně rozbouřené. Nadšeně si došla pro mušli, zvedla ji a zavolala akorát na Brenta, aby se šel podívat. Pak už ji jen smetla vlna a ona byla pod hladinou a cítila, jak se jí plíce plní vodou, z čehož začala opravdu dost panikařit. Pak už si toho moc nepamatuje, jelikož ztratila vědomí. Nakonec se probrala na pláži a viděla nad sebou Brenta, kterého hned objala. Fakt se hrozně moc bála, a tak začala plakat. Taky mu říkala, aby to neříkal mamince a tatínkovi. Samozřejmě, že první co, když přišli domů, byl pláč a následně rodičům vše pověděla. Hlavně zmínila to, jak ji Brent hrdinsky zachránil, i když nemohla vědět, jestli to byl skutečně on, ale nikoho jiného tam neviděla, takže si myslí, že jo. Ten zážitek ji přiměl k tomu, aby sekla s gymnastikou. Dokonce jí to i dalo naději, že se rodiče přestanou hádat. Navíc už dlouho pokukovala po cheerleadingu a doma o něm pořád také mluvila, tak si konečně dupla. Rodiče z toho nebyli sice nadšení, ale souhlasili. A tak začala její radostná éra s pompony. Rodiče se dokonce opravdu přestali hádat, ale Marisol už od mamky odkoukala její chování. Proto se na Brenta nedokáže nikdy pořádně naštvat. I na cheerleadingu okamžitě rozpoznali, že je talent. Navíc byla i drobná, takže ji dali hned na vrcholek pyramidy, což jí dělalo hroznou radost a okamžitě se do toho zamilovala ještě víc. Pokaždé, když ji vyhodí vzhůru, tak si přijde, jako by létala. Tady nebyla její nadbytečná energie překážkou, ale spíše plusem. Navíc skoro vše už uměla z gymnastiky. Také se tam seznámila s plno novými lidmi, což jí zvýšilo i popularitu ve škole. Najednou tam každý věděl, kdo je Marisol Nimshi. Byla středem pozornosti a všichni se s ní chtěli bavit. Dobře, možná to nebylo kvůli cheerleadingu, ale kvůli její povaze, ale ona si ráda myslí, že to šlo ruku v ruce. Každopádně si své kamarády celkem dost vybírá, přece se nebude bavit s každým ztroskotancem. Samozřejmě v její skupince nikdy nechyběl Brent. Také se našlo dost holek, které se jí vyptávaly právě na něj. Většinou se jí žádná pro něj nezdála dost dobrá, a tak, když se jí ta holka líbila o něco víc, řekla, ať na něj zapomene. Pokud se jí však ta holka nelíbila, tak se z ní na den stala její nová nejlepší kámoška. Pověděla jí úplně vše o Brentovi, co chtěla a potřebovala vědět. Samozřejmě nic z toho nebylo pravda a většinou se ta holka znemožnila před celou školou, což byla ta opravdová zábava. Pak jí věnovala škodolibý pohled a pokrčení rameny, jako by té holce chtěla říct „cos čekala?“ Nakonec se tomu s kamarády smála. Samozřejmě jí bylo líto Brenta, který si tím musel protrpět taky. Snad hodiny mu povídala o těch holkách, co jsou jím skoro až posedlé a pořád za ní chodí s těmi samými otázkami. I přesto byla zbožňovaná a zvaná na každou párty, která se konala. Kvůli tomu musela často utíkat z domu po večerce. Někdy přemluvila Brenta, aby jí dělal krytí, když už nechtěl jít s ní. Někdy však neřekla ani jemu, že někam jde. Většinou si to nechávala jen sama pro sebe, pokud se tam měla sejít s nějakým klukem, protože věděla, že by její ochranářský bratr neschvaloval její výběr společnosti. Samozřejmě ani trénování na Hry se jí nevyhnulo, ačkoliv o to nikdy nestála. Brent přemluvil rodiče a ti ji k tomu přinutili. A tak tedy s ním začala trénovat. Už předtím s ním chodívala běhat, ale teď musela do svého už tak plného rozvrhu nacpat ještě nějaké bojové umění a boj se zbraní. Vážně z toho nebyla nadšená, ale neodporovala. Brent byl celkem dost tvrdý trenér, ale jí to šlo celkem snadno, jen byl problém v tom, že jí to vůbec nebavilo. Protože judo a karate jsou až moc o disciplíně a klidu, což k ní prostě moc nesedí. A tak s tím sekla. Brent z toho vyšiloval, což byla celkem sranda, ale jelikož ho prostě nechce vidět zklamaného z ní, tak začala s taekwondem. Tam se chytla celkem dost rychle, jelikož jako vše ostatní jí šlo prostě samo. Také v té době začala trénovat s trojzubcem. Ze začátku jí to s ním moc nešlo a vypadalo to spíš jak lov ryb než boj, ale zlepšovala se. Tvrdě na tom pracovala a postupně k tomu skloubila i to taekwondo. Momentálně je s tím celkem dobrá, ale pořád s tím pracuje, protože se může vždy zlepšit a nechce vypadnout ze cviku, když už nad tím strávila tolik hodin. Samozřejmě Brentovi přišlo taekwondo a trojzubec málo, a tak ji přinutil si k tomu vzít ještě něco. Začala tedy s kickboxem, ze kterého si odnesla ze začátku fakt dost modřin, jelikož i když byla hbitá z cheerleadingu, tak na kickbox to bylo stále pomalé. Vážně jí dalo velkou práci zamaskovat ty monokly, co z toho měla. Také si k tomu vzala lukostřelbu jako on. Nejdřív z toho fakt byla otrávená, protože si moc dobře uvědomovala, že místo toho mohla být někde venku. Když to pak však vyzkoušela, tak zjistila, že jí to i baví a i jí to jde. Takhle v tom složení pokračovala několik týdnů, než jí to přestalo bavit a chtěla s tím skončit, protože neměla najednou tolik času na kamarády, když se snažila ve všem držet krok s Brentem, který měl v tréninku náskok a nesměla zaostávat za týmem. Ovšem kvůli Brentovi s tím neskončila. Jenom se častěji začala vytrácet z domu po večerce, čehož si už ale rodiče všimli, takže měla celkem průšvih. Z těch ji ale vždy dokázal, jak mávnutím kouzelným proutkem, dostat Brent. Tréninky jí nakonec začaly zase bavit, a tak si je prodlužovala, aby na sobě dřela ještě víc. To vedlo k jejímu výraznému zlepšení, i v kickboxu, takže aspoň nemusela maskovat modřiny. I přesto, že má tak nacpaný den, tak pořád vypadá, že je plná energie, i když někdy usne ve škole, z čehož má pak další problém. Samozřejmě má své priority srovnané. Brent, cheerleading, vše ostatní.