Rozhovor s Theem

Jasmine Lombard: Stojí v zákulisí ve svých přiléhavých stříbrno-černých dlouhých šatech, jež mají na boku rozparek, aby se jí v nich dobře chodilo. Jen co dostane pokyn, že se může vydat na pódiu, tak s pozvednutou hlavou vykročí dopředu a jen co si ji najde světlo reflektoru, doprovázející ji na její pouti, tak je vidět, jak se jí vršek šatů krásně třpytí a třpytky pozvolna přecházejí dolů po šatech až do ztracena. Už když jde směrem k publiku, tak se jí na tváři objeví obrovský úsměv. Jednoduše se chová přesně tak, jak se od ní očekává, protože je zvyklá to takhle dělat. Své pocity musela nechat dnes mimo tohle jeviště. Jen co dojde blíže k okraji, tak roztáhne doširoka ruce. "Krásný dobrý večer, dámy a pánové," přivítá nejen všechny přítomné, ale i ty u televizních obrazovek a pomalu dá ruce opět podél těla, "137. ročník Hladových her se nám pomalu blíží ke konci, ale ještě než se tak stane, tak nás čeká jistě příjemný rozhovor s naším nejnovějším vítězem," pousměje se. "Věřím, že jste byli všichni až do poslední chvíle napjatí, kdo si z tohoto ročníku nakonec odnese prvenství," pomalu už při těchto slovech rukou pokyne směrem, kde by měl být již Theo připravený, "přivítejme prosím společně vítěze reprezentujícího První kraj, Thea Wadswortha!" jen co dořekne jeho jméno, tak začne automaticky tleskat a následně se jde usadit do svého křesílka.

Theo Wadsworth: V péči doktorů nestrávil zase až tak moc času, díky tomu, že žádné z jeho zranění nebylo až tak vážné, takže si před rozhovory mohl pořádně odpočinout. Je na něm vidět, že se opravdu cítí dobře. Ještě pořád mu to všechno sice přijde trochu jako sen, ale pomalu se opravdu utvrzuje v tom, že je to krásná realita. Jakmile moderátorka vyhlásí jeho jméno, automaticky vyjde na pódiu, aby se k ní přidal. Lehce zamává do publika, "přeji vám krásný večer," pozdraví a zvlášť pozdraví i moderátorku, jakmile k ní dojde. "Jsem rád, že se tu s vámi mohu zase setkat," poví s úsměvem, načež se posadí.

Jasmine Lombard: Oplatí Theovi pozdrav pokývnutím hlavy a s úsměvem na tváři. Počká, než se usadí a automaticky mu položí svoji první otázku. "Na dalšího vítěze z Prvního kraje jsme si museli počkat celkem dlouhých jedenáct let," začne trochu statisticky, aby všechny nejdříve uvedla do obrazu. "Čím myslíš, že to mohlo být jenom zapříčiněno?" zeptá se Thea zvědavě. "Nevypadá to totiž, že splátci z vašeho kraje bývají nějaká neškodná ořezávátka," zasměje se zlehka, protože automaticky se vždy počítá s tím, že jakožto profíci by měli být na arénu dobře připraveni, alespoň co se používání zbraní a fyzické síly týče. "I Druhý kraj ještě před několika lety čekal na svého dalšího vítěze a teď, jako kdyby se s nimi roztrhl pytel," podívá se směrem do publika, aby jim věnovala úsměv a zároveň viděla jejich reakci, ale hned ještě pokračuje, "myslíš, Theo," když ho osloví, tak se k němu znovu obrátí, "že bys mohl být začátkem nějaké podobné vlny, co se do počtu dalších vítězů týče, pro První kraj?"

Theo Wadsworth: Ještě chvíli má otočenou hlavou směrem k publiku, protože si užívá doznívající potlesk. První otázka na sebe však nenechá dlouho čekat a proto ihned jak Jasmine promluví, tak se na ni podívá. Pozorně je po celou tu dobu poslouchá a občas jí s úsměvem na některá její slova pokývne. Jen co však domluví, tak si od ní převezme slovo, aby k tomu také něco řekl. "Myslím, že máš pravdu. Až na pár výjimek," trochu si odkašle a poposedne, je jasné, že naráží na jeho letošní krajanku, "se většina splátců od nás opravdu drží velmi dobře. Většinou to vypadá, že je jednoduše přestane doprovázet štěstí, jinak si to asi neumím vysvětlit," pokrčí mírně rameny. "Minulý rok třeba Owen," na prstech pravé ruky ukáže jeden prst, jako kdyby začal počítat příklady, které se jí tu chystá vyjmenovat, "kdyby se nedostal k těm krokodýlům, kteří mu ukousli nohu, což je hodně velký handicap," téměř neslyšně se uchechtne, "určitě měl na to vyhrát, stejně tak i Malachai," zvedne druhý prst, "kdyby neuklouzl, jistě je tam mohl všechny porazit," mluví o nich s naprostou samozřejmostí, protože věří, že si je všichni pamatují tak dobře jako on. Mohl by pokračovat ještě dál, ale to by tu byli pravděpodobně až do rána, proto to zakončí tak nějak všeobecně. "Osobně si tedy myslím, že občas splátcům dělá problém spíše samotné prostředí arény, než boj," zakončí povídání o tom, jaký na to má pohled. Při poslední otázce se jen pobaveně zasměje, "doufám, že by moje vítězství mohlo někoho dalšího motivovat a nebude se muset čekat dalších několik let," dobrá nálada z něj jenom srší.

Jasmine Lombard: Bez jediného slovíčka ho poslouchá a nechává mu potřebný prostor k tomu, aby řekl vše, co chce. Celou dobu se tváří přívětivě a občas na jeho slova přikývne nebo se zlehka zasměje. "Když už jsme u těch prostředí," snaží se navázat na jeho povídání, "jak na tebe vlastně aréna působila?" při otázce lehce nakloní hlavu na stranu, načež ji zase rychle vrátí do rovné pozice, "byli jsme všichni svědky toho, že příroda v ní nebyla zastoupena vůbec a zvířata také ne, když bychom nepočítali pavouky, hady a potom i pejsky, které jste dostali jako sponzorské dary," zasměje se, "bylo to pro tebe dobře nebo jsi snad toužil po nějakém boji o přežití v přírodě?" dokončí otázku, ke které se svým povídáním chtěla dostat.

Theo Wadsworth: Musí se zazubit, když se moderátorka chytne těch jeho slov o prostředí a vyposlechne si její otázky. Při zmínce o hadech a pavoucích mu trochu povyletí obočí vzhůru a udiveně se podívá do publika. Neměl ani ponětí, že se tyto malé potvůrky v aréně také nacházely. "Občas pro mě bylo docela matoucí se v ní vůbec pohybovat," odpoví ihned jakmile dostane prostor, "což byl ale pravděpodobně účel," dodá ještě pobaveně. "I když, povím vám," pohledem zabrousí do publika, než opět koukne na Jasmine, "že trávit dvacet čtyři hodin za doprovodu svých odrazů na každém kroku," na chvíli se odmlčí, aby tomu snad dodal na dramatičnosti "no, bylo to docela na hlavu, nikdy jsem sám se sebou takhle čas netrávil, takže to byla docela novinka," vysvětlí. "Ale zároveň si myslím, že to mělo i své výhody, protože nejenom díky těm zrcadlům, ale i kostýmu, nikdo nebyl zrovna nenápadný," dodá ještě s lišáckým úsměvem, doufajíc, že si všichni domyslí, co těmi slovy myslí. Ohledně té přírody nemusí ani nijak dlouho uvažovat nad svými slovy a rovnou jí taktéž odpoví, protože v takových věcech má jasno. "Vzhledem k tomu, co jsem před chvílí vyjmenoval, lidem od nás většinou příroda dělá problém, takže jsem asi rád, že jsem nemusel být v nějaké přírodní aréně," zasměje se. "Možná to bude tím, že u nás té přírody také zrovna moc není a proto na ni nejsme tak moc zvyklí," dodá ještě s pokrčením ramen, jen tak trochu mimo téma.

Jasmine Lombard: Při jeho slovech si lehce překříží nohy v kotnících a ještě více se napřímí, aby seděla co nejelegantněji, protože si uvědomuje, že je neustále pod kontrolou kamer i publika a musí neustále přeci vypadat dobře. Když Theo mluví, tak lehce přikyvuje a pozoruje ho, protože jí to přijde při konverzaci jako slušnost. Když je čas, aby položila další otázku, tak se ještě mírně pousměje, než promluví. "Myslím, že nebudu mluvit jen za sebe, když řeknu, že každý si jistě našel nějaký oblíbený moment z arény," loupne pohledem směrem k divákům, snad jako kdyby čekala na jejich potvrzení nebo jakoukoli reakci. Následně se opět otočí k Theovi, "tak by mě zajímalo, jestli i ty máš nějakou chvíli, kterou sis v aréně prožil a označil bys ji třeba za nějakou nejlepší či nejpovedenější?" při své otázce si mírně sepne ruce a snaží se dát na sobě znát svůj zájem, protože má za to, že lidé se určitě rádi dozví o nějakém momentu z arény od někoho, kdo tam v tu chvíli právě byl a prožil to na vlastní kůži.

Theo Wadsworth: Při jejích slovech mu trochu zacukají koutky úst v úsměv. "Máš rozhodně pravdu, vždy, když jsem Hry sledoval ještě z pohodlí domova, tak jsem si také našel nějaký oblíbený moment," přitaká jí popravdě. Není pro něj proto těžké tento dotaz zodpovědět. I přes to si dá chvíli na rozmyšlení, aby ze sebe slova jen tak rychle nevyhrkl a trochu nad nimi i přemýšlel, jelikož nechce mluvit nějak zcestně, protože tohle je jeho velký večer. "Možná by to někomu mohlo přijít zvláštní," začne pomalu, "ale asi ten nejlepší moment z celé arény pro mě bylo právě finále," přizná se. Lehce si ještě odkašle, než začne mluvit dál. "Mám dojem, že to bylo z toho důvodu, že proti mě stáli opravdu dva profíci, kteří věděli, co dělají a mohl jsem si tak užít pořádný boj, na který jsem se prakticky odmala připravoval," trochu zasněně se pousměje, protože ačkoli tu fyzicky sedí, myšlenkami se zase na chvíli vrátil zpět do posledních chvil arény, "Symon i Demonica mi pomohli splnit mi můj sen, nejen v podobě skvělého finále, ale i vítězství a tak si myslím, že na tuhle chvíli z arény prostě asi nikdy jen tak nezapomenu," pokývne nakonec hlavou, aby bylo jasné, že je to všechno, co by k tomu asi tak řekl.

Jasmine Lombard: Potěšeně se na něj usměje a taktéž mu přikývne. K tomu, co řekl již však nic nedodává a plynule na to naváže další otázkou, "tak hezky jsi nakousl téma Demonicy," uculí se na něj, takže mu asi může být jasné, o čem by se s ním teď ráda chvíli pobavila. "Jestli se nepletu, tak jste měli být spojenci?" loupne po něm tázavým pohledem, ale ještě pokračuje, než ho pustí ke slovu, "pověz nám," ještě chvíli nechá pauzu, než svoji otázku dopoví, "jak to mezi vámi vlastně bylo, zdálo se, že jste si celkem rozuměli, ale poté ve finále jsi Symonovi přikývl na to, abyste bojovali každý s každým, co tě k tomu vedlo?" jen co všechno řekne, tak si téměř neslyšně vydechne. Zároveň si ho ale přeměří zvědavým pohledem, protože tohle už je přeci jen o něco osobnější otázka, na které všichni jistě netrpělivě čekají a ona má v plánu jim je poskytnout. Zároveň doufá, že se při tom Theo třeba trochu rozpovídá.

Theo Wadsworth: Jen co zaslechne o Demonice, tak si trošičku ve svém křesle poposedne. Sám neví, jestli je to úplně nervozitou nebo proč. Pozorně poslouchá každé slovo moderátorky a snaží se, aby mu ani jedno neuteklo a odpovídal jí na to, co má. Nejraději by to shrnul do jedné věty, ale přišlo by mu to takové moc vyhýbavé. Navíc, kdy jindy si bude moci užít takovou pozornost, že snad každý bude hltat jenom jeho slova. Posmutněle se pousměje, "taky si myslím, že jsme si pravděpodobně rozuměli," přitaká jí. "Pravděpodobně, kdybychom se setkali mimo arénu, dost možná bychom zvládli být kamarádi, protože v lecčem jsme se shodli," začne tohle téma nakousávat trochu opatrně, protože si chce svými slovy být jistý a neplácat tu blbosti, "trošičku mě štve, že jsme si společně neprošli trochu více boji, protože celkem brzy mě od ní něco přesunulo na jiné místo," lehce se při těch slovech zamračí, jen co ale pokračuje dál, tak se veškeré mračení pozvolna vytratí, "a poté jsme se už setkali skoro před finálem." Na chvíli pohledem zabloudí k lidem, kteří se na něj dnes přišli podívat, než zase znovu promluví. "Symonovi jsem na to přikývl, protože jsem měl za to, že to tak bude pro každého spravedlivější," pohled opět stočí k Jasmine, "z finále už totiž neodcházejí spojenci, ale jenom jeden vítěz."

Jasmine Lombard: Na jeho věk jí přijdou jeho slova docela urovnaná, ale zase nemůže soudit tak moc, protože i ona má pořád trochu jiné myšlení než nějaký dospělý člověk. "To máš pravdu, vítěz je jen jeden," souhlasí s ním. Mezi tím však do sluchátka dostává pokyn, aby prostor na otázky směřovala pomalu ke konci. Na nic tedy nečeká a směřuje na letošního vítěze svůj poslední dotaz, aby se program večera mohl posunout dál. "Na závěr bych se od tebe ráda dozvěděla," její výraz obličeje je při té větě takový hravý, "zda v aréně byla nějaká chvíle, kdy sis třeba myslel, že bys to měl vzdát, jestli tě tam něco dokázalo dohnat až na pokraj tvých sil?" je vidět, že se snaží na povrch dostat opravdu co nejpikantnější témata, která by poté obyvatelé mohli pitvat ještě dlouho, pokud by odpověděl nějak neurčitě. "Co ti případně dodávalo sílu či víru si jít za vítězstvím?" doplní nakonec svoji otázku, protože se jí zdá, že se Theo umí celkem rozpovídat, tak se toho snaží využít.

Theo Wadsworth: Jakmile si povšimne jejího výrazu, tak už automaticky očekává nějakou zapeklitou otázku. S úsměvem si ji však jenom vyposlechne. A spíše než složité se mu to zdá více takové na přemýšlení. Je na něm tedy i na chvíli patrné, že se zamýšlí. Očima totiž nějaký čas projíždí prostor kolem sebe a lehce je při tom přivírá, protože se snaží vzpomenout. "Jestli mám být úplně upřímný," uculí se, "tak bych řekl, že docela výzvou pro mě bylo potýkat se s psychickým nátlakem arény, jako byla třeba dáma bez obličeje, která mě jeden čas v zrcadlech pronásledovala. Nikdy jsem netrpěl nějakými bludy, a proto to bylo občas nad má chápání, ale myslím, že i právě díky mým sponzorům," v ten moment se podívá vděčně do kamer, "jsem se nikdy nedostal úplně do situace, kdy bych měl chuť to vzdát," zavrtí záporně hlavou. I kdyby náhodou ano, jeh ego by mu nikdy nedovolilo to takhle před celým Panemem přiznat. "Takovou velkou velkou motivací pro mě právě bylo to, že mi někdo fandí a sleduje mě. Ale úplně takovým největším nakopávačem pro mě byl vzkaz ve sponzorském daru právě od Wynter," uculí se, "protože mi vždy byla velkým vzorem, a tak to pro mě bylo skvělé vědět, že věří, že bych to mohl zvládnout," dovysvětlí ještě.

Jasmine Lombard: Opět mu jen mlčky přikyvuje a dává mu prostor k tomu, aby řekl všechno, co chce. Jakmile to vypadá, že domluvil, tak okamžitě do sluchátka dostává pokyn, aby uvedla prezidentku. Zvedne se tedy z křesla a natočí se směrem k publiku, "tak toto byl dámy a pánové, Theo Wadsworth!" ukáže jeho směrem a nechá, aby mu ještě lidé zatleskali. "Byla radost se s tebou setkat," pokývne na něj hlavou, "teď pojďme, ale přejít k dalšímu bodu našeho večera. Přivítejme proto prosím naši milovanou prezidentku Cerys Alsephyte Smyrnu!" společně s ostatními jí zatleská a jakmile všechno utichne, tak se odebere stranou, aby pozornost při korunovaci přenechala pouze jejím aktérům.

Cerys Alsephyte Smyrna: Přichází na pódium s mírným úsměvem. S letošním vítězem je více než spokojená, ale navenek své pocity filtruje, aby nedošlo k povyku, že má prezidentka nějakého svého oblíbence. Theo ale zřejmě nebude první ani poslední oblíbenec. Kdyby to šlo, ráda by do řad vítězů uvítala samé profesionály a jiné schopné splátce. Naštěstí se v posledních ročnících daří, takže by se dalo říct, že je s výsledky spokojená již nějakou dobu. Jen doufá, že se to nezmění, ačkoli si je bohužel vědoma toho, že každý může vyhrát a má šanci. "Zdravím Kapitole, zdravím Paneme!" Pošle vzdušnou pusinku do kamer, načež se vydá elegantními kroky k novému vítězi. Menší pozdrav kývnutí hlavy věnuje i moderátorce, se kterou je taktéž velmi spokojená, když tu nemusí vídat svoji dceru, která jí začíná dělat problémy. Potom počká, než se k ní přidá avox s rudým polštářem, na němž se nachází zlatá vavřínová korunka. "Theo Wadsworthe," odmlčí se na moment, aby udělala jakousi dramatickou pauzu. "Je mi potěšením Tě dnes korunovat na vítěze 137. Hladových her, svůj post sis ohromně zasloužil a doufám, že se nadále budeš v pozitivním duchu reprezentovat i jako vítěz." Pousměje se a vezme si korunku od avoxe, kterou vítězi posadí opatrně na hlavu. "Gratuluji, a přeji ti krásnou podívanou při rekapitulaci," poté se ještě otočí k publiku. "A vám samozřejmě také." Přívětivě se na svůj lid podívá, a pak už se odebírá pryč z pódia do své sekce, aby se mohla v klidu podívat na skvělé momenty z arény.

Theo Wadsworth: Taktéž na Jasmine pokývne a poté se přidá k potlesku, když ohlásí příchod prezidentky. Jen co se prezidentka objeví na pódiu, tak se okamžitě postaví a po celou dobu ji sleduje, jak jde blíž k němu. Pozdraví ji, ale pravděpodobně jen tak, že to ostatní neslyšeli, důležité pro něj je však to, že ona ano. Když k ní přistoupí avox, tak na malý okamžik sjede pohledem k té vavřínové korunce, ale hned zase věnuje veškerou pozornost prezidentce a s lehkým úsměvem v koutcích úst ji poslouchá. "Budu se snažit," potvrdí jí její slova a rozhodně se to bude snažit dodržet. Jakmile si prezidentka vezme korunku do rukou, tak lehce sklopí pohled a nechává si ji poslušně nasadit. Následně k ní vzhlédne, "děkuji," zářivě se usměje, "i vám přeji příjemnou podívanou," odpoví zdvořile a ještě chvíli počká, než se usadí zpět do křesla, aby si odsud mohl užít podívanou na rekapitulaci. Zároveň je vidět, že z něj skoro až srší samé blaho.

Poprvé se vysílá na obrovském otevřeném prostoru, o to víc je zde holografických obrazovek, tudíž není žádný divák ochuzen o menší obraz, pokud sedí moc vzdáleně, a tak si každý po celou dobu mohl užít nového vítěze. Nic se však nezměnilo, co se týče reklam, protože těch se stále vysílá dost. S létem v plném proudu je tu tak kolekce plavek, jež se prodává i přímo ve Čtvrtém kraji. Do nočního života vás zanese nová móda pro dámy i pány, vůně přímo od Celeste Vanderbilt a k tomu jistě neuškodí přidat pár drahocenných doplňků. Pokud má někdo radši sladší záležitosti, tak parfém od Nibswan rozhodně nezklame. Poté přílišná světla na stadiónu pozhasínají a nad plochou veprostřed se objeví hologramová krychle, jež po chvilce začne promítat REKAPITULACI HER.

Jasmine Lombard: Po korunovaci dojde řada na rekapitulaci. Což je pro ni asi nejtěžší část celého večera. Přetvářka už jí dávno nedělá problém, ale když během rekapitulace uvidí Keitha, tak se jí zase úplně všechno začíná bořit, zatíná velmi pevně své nehty do opěradel na ruce u svého křesílka. Je ráda, že na ni nesvítí světla reflektorů, protože se jednoduše neubrání tomu, aby se jí pohled na malý okamžik zamlžil. Rychle se ale snaží veškeré slzy rozmrkat. Jakmile se reflektory opět rozsvítí, tak se automaticky postaví a dojde blíže k okraji. "Tímto jsme se společně rozloučili se 137. ročníkem, který je oficiálně za námi, ale nezoufejte, příští rok se můžeme těšit na další Hladové hry," zářivě se při každém slově usmívá, "děkuji vám za pozornost a užijte si zbytek večera!" pošle všem vzdušnou pusu a jakmile reflektor zhasne, tak rychle odcupitá do zákulisí.