[ kól bensn ]
Player: Pietro
FC: Lucas Hedges
Defense: 8
|
Contact: Butschek.Petr@seznam.cz
Token: Podtácek od květináče
|
Mít původ v Jedenáctém kraji
nedává do vínku zrovna nějaké velkolepé bojové dovednosti a schopnosti. Cole se
také primárně nikdy za žádnými nehrnul. Až pak později, když uviděl jiné děti,
že se přece jen ohání zemědělskými nástroji i jinak, než na polích nebo ve
sklenících, musel také zvážit tuto možnost. Nelenil tedy, a jakmile to bylo byť
jen trochu možné, pokoušel své štěstí také. Jako občan zemědělského kraje měl tak široký
výběr. Ten se mu zúžil poté, co zjistil, že rodiče jsou přiděleni do částí, kde
se věnují rostlinám, než obilí a podobným věcem. Nezbylo mu tedy nic jiného,
než fungovat většinou s malými nástroji jako motyčkou a nebo lopatkou.
Ale mohl zkusit i větší nástroje jako rýče či krumpáče. Zůstal však nakloněn těm malým věcem. Hlavně
si nemohl vynachválit starý dlouhý a už notně tupý kuchyňský nůž, který dostal
jako svůj první nástroj a kterým vyrýpával ze země plevel. Forma pěstování však
plevelu moc nenahrávala a postupně se tak přesunul na běžné sázení. Láska
k ostrému nástroji mu však zůstala, a i když už jej nepotřeboval, nechal si
jej opětovně naostřit a ve volných chvílích s ním trénoval a sem tam se
pokoušel jej i házet. To se však ne úplně dařilo a než aby si ublížil, raději
si jej nechal při tréninku v ruce. Při jednom akčnějším zkoušení, si zlomil jeho čepel, o polovinu si ji tak
zkrátil. Nově tak odpovídala více skutečnému bojovému noži a bylo pro něj tak
snazší různé výpady napodobovat. Samotnému
ty jeho postupně se zlepšující výkony dělaly radost, je si však vědomý toho, že
do opravdu konkurenceschopných dovedností mu ledasco chybí. Nejen však ohánění
s nožem jej živí. Jelikož v kraji není nějaká tréninková plocha nebo
snad posilovna, jediný způsob, jak si zocelit fyzičku, je klasická práce. Když
už dosáhl adekvátního věku, začal pracovat jako ostatní muži. Zejména rýpání
záhonů je celkem makačka a celkem dost se tím dá trénovat. Minimálně unavený je
stejně, jako po tréninku. Na svůj kraj tak dosahuje celkem adekvátní síly, není
to však na něm nijak poznat a hodně kluků bude asi i silnějších než-li on.
Hlavně ti starší. Zjednodušeně, je takovým lepším průměrem. Ohledně jiných
znalostí je to snadné. Více než svět zeminy a zeleně nezná a má tak osvojené
pouze poznávání rostlin a plodin, a přípravy jídel z nich, případně jejich
léčebné účinky.
Těch má nepoměrně více než dovedností. Někdy možná až moc. Nuže, tedy postupně… Plavání. To je v jeho rodném kraji celkem obtížné praktikovat. Cole si to chtěl vždy vyzkoušet, nikdy k tomu nedostal však příležitost a rád by si to ozkoušel alespoň jednou. Další v seznamu je ovládání a znalost „lepších“ zbraní a nástrojů. O nějakých mečích a nebo sekerách si mohl nechat jen zdát, a kdyby teď dostal do ruky nějaký podobný druh zbraně, nejspíše by ublížil nejen sobě, ale i někomu v jeho bezprostředním okolí. Nejenže tyto druhy zbraní nezná, ale není ani zdatným kutilem, aby si je sestrojil. Vlastně cokoli vyrobit je pro něj úkol takřka nesplnitelný. Rukama je zručný pouze v rámci své práce a nebo v rámci tréninku. Jinak jeho ruce víceméně zahálí. Nad všemi jeho fyzickými či jinak zaměřenými slabostmi však ční jedna – jeho velmi nízké sebevědomí. Když je sám, není to tak patrné a leckoho by tím zmátl, ale pokud stojí před náročnějším úkolem či prací, má sklony k tomu se podceňovat a tendence si vsugerovat postoje o neúspěších či dílčích nezdarech. Pokud se však odhodlá výzvu splnit, musí na to jít sám a v naprostém klidu. Také na něm nesmí záviset nějaká obrovská zodpovědnost, nebo snad dokonce nějaká skupina lidí. To pak může být i velký nezdar. Není vůdčím typem. Je tichým, možná snad až dokonce zakřiknutým člověkem a všechno, co kdy dokázal, ať pro stránce pracovní nebo tréninkové, si nechává tak pro sebe a s nikým se o úspěch nepodělí. Možná i proto, že není moc lidí, kteří se s ním baví a on pro změnu s nimi.
Cole se narodil v Jedenáctém kraji do úplné rodiny, v níž jak otec, tak matka pracovali tehdy ještě na klasických polích. Jeho dětství je tak ve znamení zemědělské revoluce, kdy dlouhá léta používaný způsob se postupně změnil ve velmi úsporný systém hydroponiky. V té také začal dělat první kroky, když sázel nové sazenice. Jak bývá v tomhle zvykem, mladí se v nových věcech učí rychleji a občas tak poradil matce a nebo otci, pokud si nevěděli rady. Dosavadní život nemůže hodnotit jako přehlídku luxusu, ale nemůže však také říct, že by mu kdy něco chybělo, nebo chybí. I z toho mála, co tu měli, se dalo vždy nějak vyžít. Je spořivý člověk a pokud měl někdy nějaké finance, spíše si je ukládal, aby je pak mohl proměnit za něco opravdu slušného. Vzdělání se mu dostalo jen opravdu toho nejzákladnějšího a nejpotřebnějšího, takže o nějakých znalostech více jazyků a nebo složitých počtech nemůže být ani řeči. Trénování a nebo alespoň to málo, co je u něj vzhledem k podmínkách možné, provozuje v tajnosti. Rodiče jsou totiž proti jakékoli formě násilí, instituci Hladových her ale schvalují, jelikož ji vnímají jen jako show a zábavu. Představa, že by se toho měl jakkoli účastnit jejich syn, je jim silně proti srsti a ani si to neumí představit. Jsou s tím však jedním dechem smířeni, berou to jako jistou formu daní, kterou tím státu odvádí. Cole jim to za zlé nemá, nechává se však často slyšet, že je mu sem tam líto, když vidí, jak jsou jiné děti v tomto svými rodiči podporovány, neřku-li přímo i jedním z rodičů trénovány. Ačkoli je spíše tím tichým v pozadí a sólistou, jenž nemá rád velkou zodpovědnost, má dost koníčků. Asi tím největším je čtení. Odmala přečetl snad vše, od běžné knížky až po složení směsi na pytli substrátu. Čtením si tak zvyšoval a zvyšuje svou inteligenci. Velmi rád také poslouchá povídání svých rodičů o původním způsobu zemědělství. Ve srovnání s tím, co zná a co dělají nyní, mu to přijde jak z jiného světa, i když jde jen o velmi neúspornou verzi jejich současné práce. Nikdy nebyl a ani není středem pozornosti jako jiné krajské děti, je však ochoten se změnit. Pořád na to má čas. Možná jen čeká na tu správnou příležitost.