[ kajzen drekskolt ]
Player: Andy
FC: Robbie Amell
Defense: 13
|
Contact: pospazail@seznam.cz
Token: Medailonek s fotkou Fawcett
|
Byl bezproblémovým dítkem, které se nemuselo o nic starat. Proto sám u sebe nerozvíjel žádné dovednosti, které by mu mohly pomoci. Jediným rozdílem od svých sester byla jeho nadprůměrná inteligence, jelikož v brzkém věku začal plno věcí chápat dříve, než kdokoliv ostatní. Skládal si kostičky, stavěl věci z kusů dřívek a už v neobvyklém věku začal mluvit nebo dokonce i chodit. Zkrátka malý génius. Ve škole mu nedělaly problémy počty, ani logické řešení hádanek a rébusů, z čehož vyplývá, že má schopnost zamyslet se nad věcmi i jinak, než jak nad nimi uvažují obyčejní lidé. Po smrti první ze sester začal poprvé pracovat s ikonickou zbraní Sedmého kraje. Nutno podotknout, že sedmokrajané ho považují spíše za nástroj. Ano, jde o sekeru. S otcem začal chodit do lesů a pomáhal mu, co se sekání dřeva týká. V mladém věku přesekával pouze drobná polínka, ale již při takových situacích začal zpevňovat určitě části svého těla. Musel být schopný unést sekeru a to se postupem času zlepšovalo. Jak vyrůstal, práce se sekerou se zlepšila, neboť s ní trávil čas skoro každý den a stejně tak se jí i věnoval. Při dovršení aktuálního věku byl schopný sekerou i házet, což je obdivuhodné. Stejně tak, jak sílil, jeho svaly se začaly stávat mohutnějšími a to je na něm nyní znát. Hora svalů, která vypovídá o jeho tělesné síle. Silný musí být, přeci jen, tahá z lesa kopce dřeva za druhým. Dokázal by přenášet těžké předměty a stejně by ho to neunavilo. Po jistém čase samozřejmě ano, nebudeme naivní. V nízkém věku byl schopný schovávat se a maskovat za předměty, aby s nimi naprosto splynul a nebyl tak vidět. Znovu, po smrti Fawcett začal tuhle schopnost rozvíjet a dny, které trávil v pokoji sám, rozvíjel schopnost maskování do vyšších sfér. Maloval si na tělo a kupříkladu ruku nechal zmizet na parketové podlaze a to pouze barvičkami na tělo. Po smrti druhé ze sester se jeho schopnosti začaly stupňovat, neboť si dával na tréninku záležet o mnoho víc a to možná z důvodu toho, že byl poslední z dětí svých rodičů a nechtěl je zklamat i on. Začal běhávat. Zlepšoval si tím kondici a běh v přírodě ho naučil mnohému. Byl schopný soustředit se na více věcí, i když je to chlapec. Všeobecně známý fakt je ten, že to oni nedokáží. Běháním v lese se začal učit od pohledu jisté rostliny, bylinky a stromy, kterých je v Sedmém kraji nespočet. Tu stejnou flóru si potom doma vyhledával v knihách a ověřoval si správnosti svého uvažování. Další den pak ověřoval znova. Jak se říká, dvakrát měř, jednou řež. Svým běháním po lesích si zároveň trénoval vytrvalost, která se mu v aréně určitě bude hodit. Při západech slunce pak na louce kousek od jejich domoviny trénoval jógu a procvičoval tělo. Toužil být více obratným. Kromě jógy a atletických cvičení, které se učil sám, tudíž v nich nebyl žádný přeborník, dělal i různé akrobatické blbinky, ale to jen pro zabavení se v napjatých časech, kdy už trénování bylo otravné. Všemi postupnými osobními tréninky docílil dokonce i toho, že svou sílu, obratnost a vytrvalost vycepoval do perfektního stavu. Stejně tak se stal velmi rychlým, co se běhu týče. Práce se sekerou mu ovšem nestačila a věděl, že sekeru v aréně získat nemusí. Pořídil si proto několik dýk, kapesních nožíků a s nimi v lese trénoval. Okoukal od sestry, když byl ještě dítě, že s takovými nástroji odstraňovala kůrovce ze stromů a tato technika se posléze stala jeho vlastní. On ale kromě tohoto dýky a kapesní nožíky házel do stromů zdálky a zlepšoval si tím svou vlastní mušku ve snáze stát se dokonalým vrhačem dýk. Vtipné, co. Tím, že se Sedmý kraj rozšířil i o medicínu, byl schopen naučit se jejím základům. Má šikovné prstíky, tudíž pro něj nějaké šití či základní léčení ran není žádným problémem. Má skvělý orientační systém a dokáže podle budov či určitých věcí s naprostou přesností povědět, kudy má jít a nebo, kde se nachází.
Nejraději by pověděl, že žádné slabiny nemá, ale to přeci není možné, že. Každý nějaké má a on je má taky. Mezi tu nejhlavnější, která by se dala snadno přiřadit i ke schopnostem může být nedůvěřivost. Nevěří prakticky nikomu, kromě vlastní rodiny, kterou dává na první místo a bojoval by za ně do posledních sil. Ono už jich v rodině, té hlavní, moc není, takže nemá koho chránit, ale to je vedlejší. V Sedmém kraji se těžko dostanete k vodě, takže v plavání tápe, to ne, že ne. Pokud by se dostal do hlubokých, ba dokonce divokých vod, asi by nezvládl nic dělat. V klidné vodě by ještě jakžtakž přežil. Nějak by si přeci jen poradil. Je dost podobný Fawcett, ne tedy ve všem, ale v mnohém. Další podobností může být jeho strach z výšek. Nemá je rád, nepodporuje je. Nedokáže šplhat, nedokáže se dívat dolů z vysokých míst. Pokud by se stalo, že by se na nějaké takové náhodou dostal, nejspíš by tam zůstal sedět v klubíčku a nikdo by ho nedostal dolů. Mnohdy se stane, že vůbec nedokáže být trpělivý. Ne, že by nesnášel titěrnou práci, nevadí mu, avšak pokud by se náhodou stalo, že by musel na někoho, popřípadě něco dlouho čekat, asi si raději věci bude dělat po svém, nežli na někoho hodiny a hodiny čekat. Další problém pro něj, že i přesto, že má skvělý orientační smysl, často mu dělá problém odhadnout, kde by se mohlo nacházet jídlo a pití a pokud se mu dlouho stane, že nejí a nepije, je pěkně nervózní, ba dokonce agresivní. To z něj dělá velmi lehkomyslnou oběť. Spoléhá tedy na skutečnosti a i když je velmi chytrý, je možné ho i zmást. Jak? To vám nepovím, ale možné to je.
Život začal žít skutečně až po smrti dvou svých sester. Starší Vesper a nejstarší Fawcett, která byla od nízkého věku jeho velkým vzorem, i přesto, že byla dívkou. Na rozdíl od Vesper, kterou štvalo, byť jenom to, že Faw dýchá. Možná proto si po její smrti pořídil otevíratelný medailonek s její fotkou uvnitř, který ze svého krku nesundává. Jeho vyrůstání po boku svých dvou starších sester nebylo nikterak náročné. Náročné mohlo být to, že si svých dětí jejich rodiče vůbec nevšímali. Kai dělal všechno proto, aby jejich pozornost nějak zaměstnal, ale bylo to, jak už je psáno, těžké, proto se snažil nejvíc času trávit se svými sestrami. S Vesper to šlo těžko, útěchu nacházel u Fawcett. Často ji sledoval na procházkách v lese, kdy se schválně skrýval mezi stromy, aby nebyl viděn. O to víc ho ranilo, když byla vybraná do Her. Nemohl to pochopit a přeci, byl ještě malý. Se zatajeným dechem pozoroval každé sekundy dění v aréně a ostatní splátci ho nezajímali. Asi si dokážete představit, jakou měl radost, když se Fawcett dostala do finále. Věřil, že vyhraje. Tiše v to doufal. V tom největším očekávání se ale zrodilo obrovské zklamání a v ten moment se ozval hlasitý výkřik, který doprovázel sprchu slz, když před obrazovkou pozoroval okamžik, kdy Fawcett proletělo ostří její hrudí. Nedokázal to pochopit. Smířil se s tím, že bude mít sestru opět po svém boku a nestalo se tak. Uzavřel se svým způsobem do sebe a nechtěl s nikým dobré týdny, ba dokonce měsíce mluvit. Trávil čas pouze ve svém pokoji, luštil křížovky, jedl a nebo spal. Depresivní mód ustal po nějaké době a vrátily se mu i sociální funkce. Pomalu se začal bavit s rodiči, kteří jim věnovali pozornosti více, než bylo obvyklé a snad za to mohla i smrt Fawcett. Začal si pomalu hledat záliby a činnosti. Zároveň se i připravovat na dny budoucí, neboť si v ten moment začal uvědomovat, že brzy může být klidně vybraný i on, proto bylo na čase investovat čas a úsilí se minimálně připravit na to, co mohl vidět na vlastní oči v televizi. Ruku na srdce, Sedmý kraj není ideální na trénování pro Hladové hry, ale on chtěl využít všeho, co mohl, aby se začal připravovat. Více času tedy trávil mimo hranice domova. Hlavně tedy v přírodě. V brzkém věku se naučil zacházet se sekerou. Počin toho proběhl, když s otcem vyrazil do lesů sekat dřevo. Primárně se měl jít jenom dívat, ale ano, pochopil základy brzo. Rok uplynul a přišlo další losování splátců. Byl připravený, že se ozve jeho jméno, dobrovolně by však nešel. O to větší překvapení nastalo, když byl vylosovaný jiný splátce, povzdychl si, avšak zákon schválnosti je skutečně mocná čarodějka. „Vesper Framiré Drexcolt,“ ozvalo se vzduchem a on pohledem spočinul s vyraženým dechem na své sestře. Ruku natahoval v záchvatu. Myslel si, že větší rána už přijít nemohla a teď mu Kapitol chtěl vzít i druhou sestru. K Hrám jako takovým měl po vzoru Fawcett neutrální názor, ale teď když mu chtěl Kapitol vzít i druhou sestru, začal se měnit v negativní stvůru, Hry začal odsuzovat. Věděl, že Vesper nemá vůbec žádnou šanci, Faw byla více stavěná na hry takového druhu. Tentokrát už netrávil depresivní chvíle ticha ve svém pokoji, ale od toho momentu začal plně investovat svůj čas, aby minimálně on, jako jediný z rodiny, pozvedl její čest a pomstil své sestry. Stále by nebyl schopný přihlásit se dobrovolně, ale pokud na to dojde, bude připravený. Bude chtít být připravený. Po smrti i druhé sestry byla příroda jeho hlavní oblastí trávení času, už jenom kvůli tomu, že v Sedmém kraji široko daleko nebylo nic jiného, že ano. Rodiče se s ním snažili trávit čas, jak bylo nezbytné, ale on si žil vlastním životem a vlastně i vlastním rozumem.
