Nirah: Stojí připravená v zákulisí a div neskáče nadšením. Nejenže může moderovat rozhovory s vítězem, ale i vyhrála holka z Jedničky, které fandila. Teda fandila daleko více lidem, ale je ráda, že vyhrála právě ona a ne třeba její krajan, který jí schválně komolil jméno. Upraví si své šaty a naposledy zkontroluje vlasy a make-up, načež se pak vydá na pódium. „Krásný večer Paneme! Jistě jste všichni tak natěšení jako já.“ Pronese, když dojde doprostřed pódia. „A chcete se znovu setkat s naší nejnovější vítězkou z Prvního kraje, která si již před arénou ukradla srdce mnoha lidí v Kapitolu a arénou to pouze zpečetila. Dámy a pánové, přivítejte prosím vítězku 139. Hladových her, Anniston Irvine-Duesenberry!“ Poví a sama bouřlivě zatleská a následně se posadí do křesílka, které je připravené pro ni. Přehodí si nohu přes nohu a čeká, až se i Anniston pohodlně usadí. „Anniston, ráda Tě opět vidím.“ Poví jí s úsměvem, než se pustí do otázek. „Byla letošní aréna něco, co bys očekávala? Co bys řekla, že na ní bylo nejnáročnější, když tedy pomineš souboje s ostatními splátci.“ Lehce se zasměje a doufá, že se na toto téma trošku rozmluví.
Anniston Irvine-Duesenberry: Všechno je na svém místě, je už oblečená a připravená vejít na pódium, jakmile jí dají signál. Ještě je trochu upravovaná v zákulisí, ale jsou to jen drobnosti. Jakmile je uvedena moderátorkou, vstupuje a celé publikum začne častovat máváním a nadšeným vítězným zdvižením pěsti. „Ahoj, Paneme! Dobrý večer! Je skvělé vás opět vidět v tak hojném počtu!“ Pozdraví, podá si ruku s moderátorkou, maličko se upraví a posadí se. Povšimne si hloučku těch maníků, co viděla už při interview před arénou, a tak ještě dodatečně pozdraví i je, úsměvem a ukázáním na ně. Pak, sotva se rozkouká a nasaje atmosféru, pustí se do první odpovědi. „I já tebe ráda opět vidím, Nirah. Rozhodně ne, nebyla. To prostředí tam… to bylo něco, něco speciálního. Podmínky, které normálně tady nezažiješ, už jen samotný pohyb tam byl náročný, natož v tom bojovat,“ odpoví na první část otázky a pokračuje. „Náročné tam bylo doopravdy všechno, ale kdybych měla vybrat nějaký aspekt, pak okolní teplotu. Zima, chlad a ukrutné teplotní skoky, kde se z polární zimy octneš najednou v pekelném vedru, kdy z tebe jen leje. Tělo je pak jako zblázněné,“ dokončí odpověď první otázky.
Nirah: Pozorně poslouchá vše, co jí Anniston povídá. Sem tam na její vyprávění chápavě přikývne. „No, každopádně jsi v ní předvedla úžasnou podívanou. Ten tvůj rituál po zabití splátce, jak jsi na ně vyřezala ten ornament,“ lehce rukou poukáže na její tvář, aby bylo jasné, o čem mluví, „a úklona, co tě k tomu vedlo? Jak tě to napadlo?“ Zeptá se a opře se loktem o koleno, čímž se nakloní blíž k Anniston.
Anniston Irvine-Duesenberry: Jakmile otázka zazní vzduchem, ona se mírně pousměje a už to vypadá, že nad odpovědí bude dlouho přemýšlet. Ale ku překvapení všech, odpoví vlastně bez přípravy. „Vezmu to z opačného konce otázky. Úklon byl vlastně jen prokázání úcty. Mí soupeři, ať to byl Spencer, Scarsia a nebo Mars bojovali skvěle a jak se ukázalo i velmi vyrovnaně, i když tomu možná tak být ani nemělo, hlavně v prvním případě. Vlastně, nebýt Spencera, asi to neudělám. A tak, i když jim nebylo přáno, pomyslný respekt si zasloužili za odvedený výkon alespoň takto. Samozřejmě, mohlo to být i jinak a třeba bych tu neseděla.“ Druhá část dotazu je pro ni snad ještě snazší, co se odpovědi týče, a také jen rozhodí rukama s úsměvem. „Velmi prosté. Vlastně to bylo jen proto, aby, pokud by na padlého natrefil někdo hned po mě, aby věděl, kdo byl tím, kdo dotyčného zabil, a že nebude tak moudré si s majitelem toho ornamentu zahrávat,“ ušklíbne se a mrkne do kamery.
Nirah: Visí na každém jejím slově. „Mimochodem se toto tvé tetování stalo novým trendem v Kapitolu, potkala jsem plno lidí, kteří jej měli nebo si nechali udělat podobné, a i na sociálních sítích je plno fotek, kde tě lidi označují. Co říkáš na tento nový trend, který vznikl jen díky tobě?“ Zeptá se jí a opře se zády o křesílko.
Anniston Irvine-Duesenberry: Zprvu nechce otázce ani věřit a bere ji spíše jen jako výmysl médií. Ale Nirah nevypadá, že by si chtěla dělat legraci. „Fakt? Tak to mě velmi těší a jako nečekala bych, že se to tak uchytí, nějaké drobné hloučky fandů budiž, že si budou hrát s fixkama, ale že to bude až takový fenomén, s tím se nepočítalo,“ zasměje se a do kamery pak gestem naznačí něco, jako že jestli tohle je fakt pravda a kameraman souhlasně kývne hlavou. „Je to příjemný bonus, určovat na malou chvíli nějaký módní trend. Označování jsem si nevšimla, jen před Hrami hashtagu #TeamAnniston a pak také hashtagu #SoundsOfKatana, jehož význam o spojení sluchátek a mé zbraně mi došel později. Alespoň poznám, kdo byl fanda. Nezbývá než doufat, že to nějakou dobu vydrží, a i kdyby nemělo, je to prostě něco, co tu předtím nebylo, něco výjimečného. A to mi nikdo neodpáře.“ Zakončí svou reakci na tuto pro ni velmi potěšující otázku.
Nirah: S úsměvem na její slova přikyvuje. Ona sama by si takové tetování na obličej udělat nenechala, ale je hezké do čeho všeho jsou lidé ochotní jít jen kvůli oblíbenému vítězi. „Nicméně, vraťme se ještě k těm splátcům. Rozhodně jsi nám předvedla velmi působivé souboje. Nemluvě o tom finále, které bylo velmi napínavé, přeci jen souboj mezi Jedničkou a Dvojkou, je vždy až dechberoucí. Jaké byly tvoje myšlenky, když jsi se dostala do finále a zjistila, že stojíš proti Marsovi?“ Zeptá se jí a po chvilce ještě dodá. „Nebo byl snad nějaký jiný boj se splátci pro tebe obtížnější překážkou na tvé cestě k vítězství?“ Pak už jí dává prostor, aby se k tomu vyjádřila.
Anniston Irvine-Duesenberry: Bylo jen otázkou času, kdy k této části nějak dospějí, ale nebyl zde důvod hrát si na něco, co není, a tak tedy spustí. „Co k tomu dodat. Hodně bylo viděno a obrázek si udělá každý sám. Já sama bych řekla asi tohle. Každý z těch tří bojů měl svoje. Spencer, i když se boj táhl, byl zkouška schopností. Ovšem ty zásadní pak přišly až v závěru. Klíčový byl boj se Scarsií, když jsem viděla, jak moje útoky vykryla vlastně bez zapocení se, řekla jsem si: Hele, Anniston, jsem v troubě, ta tě pošle k zemi. Pak se ale projevil slogan Her a štěstěna mě provázela v tom smyslu, že mi v dalším kole dopřála plný zásah a to rozhodlo.“ Oddechne si a napije se, nějak tu skleničku s pitím dosud ignorovala. „Střet s Marsem přišel v hodně hloupou chvilku, čerstvě dobojovaná bitva proti Scarsii si vyžadovala dost odpočinku a nabrání sil, ale na to nebyl čas, než jsem se nadála, stáli jsme proti sobě. Vůbec, na konci her si nemohl být nikdo ničím jistý. Maličká výhoda pro mě byla, že on byl opravdu bezprostředně po boji s Kaizenem a tedy vyčerpanější. Těch pár chvilek pauzy hrálo pro mne. Upřímně, z Marse jsem radost moc neměla. Už před arénou se mi jevil jako těžký nepřítel, což se projevilo. I když byl unavený z boje s houževnatým Kaizenem, nedal to znát a jeho útoky byly velmi nebezpečné, kvalita se ukázala. Abych to nějak shrnula, stačil jeden špatný švih katanou a asi by tu dnes řádili fandové Marse.“
Nirah: Trošku si poposedne během jejího povídání a přehodí si nohu přes nohu. S úsměvem na rtech ji poslouchá a počká, až domluví, než jí položí další otázku. „Je něco, co bys chtěla vzkázat svým fanouškům tady v Kapitolu i těm v krajích, kteří doufají, že jednou budou sedět na tom samém místě, co ty? Třeba nějaká užitečná rada pro ně nebo nějaká slova na povzbuzení?“ Zeptá se jí a předá jí slovo.
Anniston Irvine-Duesenberry: Nic předem připraveného pro tuhle příležitost nemá a je tak maličko zaskočená, ale nedá to znát. Uculí se a přímo do kamery řekne: „Fandům asi jen to, že moc a moc děkuju za jejich přízeň a věrnost a pokud někdo z nich v dalších letech půjde do Her, tak pak to, že kvalitní a dostatečný trénink, nejlépe v centru je ten nejlepší základ. Trénovat se dá však všude, i když není centrum. To ostatní je jen drobnost, co se dá doučit. Trocha toho zdravého sebevědomí přijde taky vhod, ale nic se nemá přehánět. Na zbytek už musí pak přijít sami.“ Nad tímhle konstatováním už jen pokrčí rameny s myšlenkou, kdo asi bude její první mentorský případ.
Nirah: Nijak ji neskáče do řeči, jen ať řekne vše, co má na srdci. Někdy na její slova souhlasně přikývne nebo se trošku zamračí, ale pak se tam vždy objeví lehký úsměv. „Jsem si jistá, že si tvá slova vezmou k srdci.“ Vřele se na ni usměje. „Ráda jsem se s tebou viděla, ale jistě víš, že nadešel čas tvojí oficiální korunovace na vítěze letošního ročníku Hladových her.“ Poví a při těch slovech se postaví, aby na pódium uvedla člověka, který má korunovat letošní vítězku. „Dámy a pánové, prosím přivítejte naši okouzlující paní prezidentku, Cerys Alsephyte Smyrnu!“ Poví a zatleská. Jakmile potlesk začne utichat, tak se odebere do zákulisí, aby byla pozornost pouze na korunovaci.
Anniston Irvine-Duesenberry: „Snad ano, snad vezmou.“ Oplatí Nirah úsměv a pokračuje: „I já s tebou a ano, směle do toho,“ řekne sice s úsměvem, ale jinak napnutá jako struna, prezidentku takhle zblízka asi už jen tak neuvidí. Zvedne se a upraví, zatímco Nirah odchází.
Cerys Alsephyte Smyrna: Jakmile je vyhlášena, vykročí na pódium a dostane se jí, jak už tomu bývá zvykem, dlouhého potlesku vestoje. Rukou decentně naznačí, že je to již dostačující. „Krásný vítězný večer všem,“ pozdraví diváky. „A krásný večer, i tobě, Anniston! Mám radost z tvé výhry, skutečně jsi důkaz, že První kraj má poslední léta excelentní splátce. A musím říct, že je to velmi dobře hozená rukavice Druhému kraji a i všem dalším.“ Upřeně se dívá vítězné splátkyni uplynulého ročníku do očí, ale hlas je klidný, nikterak přísný nebo jinak nepříjemný. „Tímto ti gratuluji k vítězství ve 139. Hladových hrách a zde je tvá koruna, kterou si tak právem zasloužíš.“ Vezme pozlacenou vavřínovou korunu z podušky, kterou přinesla jedna z avoxek a položí ji, za zvuků panemské hymny, Anniston na hlavu. „Dámy a pánové zde, ale i doma u obrazovek, Anniston Irvine-Duesenberry z Prvního kraje, vítězka 139. ročníku Hladových her!“ Chytne Anniston za ruku a vítězně ji s ní zvedne. „A nyní se podívejme na sestřih ročníku a připomeňme si tak její cestu za triumfem.“
Anniston Irvine-Duesenberry: Jakmile Nirah uvítá prezidentku, postaví se a mírně se prezidentce při jejím příchodu hlavou ukloní. „Dobrý večer.“ Ani si tak nevšimne, že tam je s prezidentkou sama. Ta jí posléze řekne pár pochvalných slov. „Ano, velmi dobře hozená,“ kývne souhlasně hlavou a po další chvilce se to stane a ona je prezidentkou korunována vítězkou Her. Gratulaci hlavy země, logicky opětuje potřesením rukou a kývnutím hlavy poděkuje. „Děkuji Vám mnohokrát.“ Pocit, který ji zaplaví, když se její hlavy dotkne právě koruna vítěze, je nepopsatelný. Pokud to měla doteď jen za sen, nyní je to realitou.
Podobně jako minulý rok zhasnou všechna světla na stadiónu. Zatímco začne na hologramovém promítání odpočítávání do začátku, tak se nad celý nad celým areálem objeví ochranná bariéra, neboť začalo jemně poprchávat a zdá se, že ke konci večera dorazí pořádný slejvák. Letos je reklam málo, objevují se spíše ukázky na nové filmy, které brzy dorazí do kin. Následně už poslední šepoty diváků utichnou a ozve se kapitolská hymna, po níž se na dalších hologramových projektorech mezi sektory spustí REKAPITULACE HER...
Nirah: Po korunovaci a rekapitulaci Her se vrátila na pódium, aby ze svého křesílka mohla sledovat rekapitulaci. Jakmile rekapitulace Her skončí, tak se opět postaví a vydá se trošku dopředu, aby byla blíž k publiku. „No nebyly to úchvatné Hry?“ Zeptá se publika a dá jim chvilku, aby se projevili. „Bohužel, každé hry musí jednou skončit, a proto tedy končí i 139. ročník Hladových her. Mé jméno je Nirah a bylo mi ctí, že jsem Vás mohla provázet tak úžasným ročníkem. Těším se, že se ještě uvidíme při dalších ročnících Hladových her, kde se jistě setkáme s novými okouzlujícími a statečnými splátci. Nyní však už nezbývá, než Vám popřát krásný zbytek večera. Dobrou noc Paneme!“ Rozloučí se s publikem a i diváky, kteří to sledují doma. Ještě všem zamává a pak už zhasne reflektor a ona opouští pódium.
Anniston Irvine-Duesenberry: Opětovné zhlédnutí Her ji nijak nevadilo. Ba právě naopak, alespoň se mohla podívat i na věci, které ji zůstaly skryty a jí se přímo netýkaly. Některé kroky soupeřů ji zaskočily, nad jinými v duchu pohrdla, jak byly předvídatelné. Na svých soubojích viděla značné množství chyb, ale jelikož se na to mohla koukat, nebyly tak markantní, aby ji to stálo život. Jakmile to skončí, rozloučí se s diváky i ona. „Díky za váš čas, byli jste skvělí. Hezký zbytek večera všem, nejen tady, ale i všem doma u obrazovek!“ Pak spolu s moderátorkou odchází a mává na rozloučenou vstříc životu čerstvého vítěze a nejspíše i asi módní ikony a trendu sociálních sítí, minimálně alespoň dočasně.
