[ bek skorsejzí ]
 |
|
| |
vitality [ +10 ] × defense [ 50 ] × deceased - pokousaný krk: kyūbi no kitsune
- Zprvu trénoval pouze proto, že to dělali jeho sourozenci a jelikož se sám chtěl umět bránit, kdyby ho třeba někdo někdy ohrožoval. Nikdy to však nebral až tak smrtelně vážně, jenže to se všechno změnilo, když se Caspian dostal do arény. Od té doby už začal tréninkem trávit mnohem více času a nebylo dne, kdy by ho vynechal. Stalo se to tak jeho rutinou, která ho postupem času vlastně začala i bavit. Přišel na to, že to není tak špatné a není to ztráta času. Ze začátku zapracoval alespoň na své fyzičce, než se mu otevřel prostor tréninku i ve Výcvikovém centru. Jeho vzhled by mohl na první pohled klamat a pokud by si někdo myslel, že si na něj může vyskakovat, chtěl by mu dokázat, že se šeredně spletl. I to je důvod, proč cvičí, aby si ostatní dvakrát rozmysleli, než zkusí vyvolat konflikt. Nedělá mu problém vystartovat po někom starším, pokud si o to koleduje, případně kdyby na tom závisel jeho život či někoho z jeho blízkých. Rozhodně má zdravý pud sebezáchovy a když si to situace žádá, klidně by ublížil. Jiným způsobem ale bitky nevyvolává. Pokud už se do nějaké dostane, tak jedná vždy pouze v sebeobraně, nebývá agresorem. Je v tomhle ohledu dobře vychovaný, nemá potřebu si na nikom vybíjet vztek. Pochopitelně se pak později ve Výcvikovém centru naučil pracovat se zbraněmi. Tak jak se od obyvatele tohoto kraje očekává, tak se učí s trojzubcem, ale zatím je ta zbraň na něj příliš velká a není s ní tak obratný, jako s těmi menšími. Mnohem lépe se mu tedy zachází s různými dýkami, háky, noži a podobnými srandičkami. Dokáže s nimi být obratný a rychlý, jelikož mu hezky pasují do rukou a nejsou pro něj přílišnou zátěží. Stále se však trénink nestal jeho prioritou, centrum navštěvuje převážně proto, aby byl připraven, protože kdo je připraven, není ohrožen. Mnohem zajímavější kapitolou jsou však v jeho případě sporty. Do těch se začal angažovat od té doby, co už měli rodiče dost peněz na to, aby tyhle volnočasové aktivity mohli dětem dopřát. Dobrovolně si jako první kroužek vybral karate, ve kterém se neustále snaží zdokonalovat a líbí se mu možnost postupu díky barevnosti pásků, více ho to motivuje k lepším výkonům. Postupně se k jeho zájmům přidala i kopaná, díky které se nejen zlepšil v běhu a naučil se dobré práce s nohama, ale taky od té doby zvládá být týmovým hráčem a pokud mu kapitán něco řekne, udělá to. K oblíbeným činnostem řadí i plavání, ovšem to jen z toho důvodu, že ve vodě se mu dobře relaxuje, závodně tento sport nedělá. Hodně si však oblíbil i potápění. Baví ho prozkoumávat mořské hlubiny. Musel proto podstoupit i trénink na potápěče. Neustále zlepšuje svoji fyzičku a kapacitu plic, aby pod vodou vydržel delší dobu i bez kyslíkové masky. Samozřejmě se mu dostalo dobrého vzdělání, díky kterému se celkem obstojně vyzná v tom, co žije a roste pod vodou, ale stále ještě není v posledním ročníku, aby věděl úplně všechno, takže nějaké ty mezery tam má.
- Ačkoliv by se na první pohled nemusel zdát, že by ho někdy cokoliv rozhodilo, když mu něco nejde. Opak je pravdou. Umí sice své slabosti většinou před ostatními celkem dobře skrýt, ale sám si je moc dobře vědomý věcí, které ho činí slabým. Je v tomto v naprosto dokonalé rovnováze a je tak vidět, že je zcela obyčejný kluk, který neumí ovládat všechno. Nemá rád, když si někdo bere do úst jméno jeho rodiny. Snaží se podobné konflikty řešit především ústně, ale jeho trpělivost bohužel není bezedná, a tak se občas stane, že jeho pohár trpělivosti přeteče. Pokud se toho v něm nahromadí už moc, tak stačí málo k tomu, aby vyletěl jako neřízená střela a doslova se mu zatmělo před očima. To jde celkem ruku v ruce s jeho náladovostí. Jestliže nemá svůj den, je lepší na něj vůbec nemluvit, protože je kolikrát schopný vyvolat hádku, aniž by chtěl. Kromě příjmení má bezpochyby s členy své rodiny stejné i to, že velmi nerad prohrává. Pokud se tak již stane, umí to před ostatními přijmout se vztyčenou hlavou, ale jakmile se ocitne někde sám, tak se všechny jeho negativní emoce projeví. To, co se odehrává v jeho hlavince jde celkem obstojně před ostatními skrýt, ovšem větší průšvih nastává v momentě, kdy dojde na jeho fyzické nedostatky. Rozhodně by nebyl schopný přežít jen tak v přírodě. Ulovit si jídlo, případně najít zdroj vody, tyhle zálesácké věci jsou zcela mimo něj. Nikdo ho to nikdy neučil, a tak nemá ani povědomí o tom, jak třeba rozdělat oheň. V tomto ohledu je zcela nepoužitelný. Ani nějakou past či přístřešek by od něj nikdo nemohl očekávat. To stejné platí i s nějakým ošetřením ran. Maximum, co v tomto ohledu zvládne, je přelepit si něco náplastí. Sešití či očištění rány by pro něj byl již nadlidský úkol. Je totiž zvyklý, že pokud se mu něco stalo, buď to bylo na tréninku, kde se o to postaral dospělý, nebo to bylo doma, kde mohl poprosit sourozence. Celkově je dost nesamostatný a potřebuje mít neustále někoho kolem sebe. Je zvyklý, že mu sourozenci vždy se vším pomohli, když poprosil. Musí snad být zcela jasné, že by Beck nepřepral nějakou hordu svalů jen holýma rukama. Takovou sílu opravdu nemá. Potřebuje mít na své straně vždy nějakou zbraň. Není ani zrovna nějakým nejlepším lezcem. Skály či stromy by pro něj jistě byly oříškem, protože k podobným aktivitám se nikdy nedostal.
- [ file 001 ] Chudoba se jich týkala pouze v té době, kdy byl ještě malé bezstarostné dítě, které nic takového nevnímalo. Nepamatuje si proto příliš, jaký byl život předtím, než si mohl jen lusknout prsty a mít všechno, nač si jen vzpomene. Nutno však podotknout, že je tak dobře vychovaný, že se z něj nestal žádný rozmazlený spratek. Pořád je v mnoha ohledech dost skromný, jsou sice věci, u kterých by dokázal rozhazovat od rána do večera, ale takových věcí není mnoho. Rodiči mu po většinu času byli Caspian a jeho sestry, protože ti opravdoví rodiče dost často nebývali doma. Nijak si však nestěžoval, protože ze stran sourozenců se mu pozornosti dostávalo požehnaně, a tak byl spokojený. Nikdy příliš nestrkal nos do toho, jakým způsobem se jeho rodina vyšplhala po společenském žebříčku takhle vysoko. Uvědomuje si, že to jistě nebylo prodejem mentolových žvýkaček, ale je natolik chytrý, aby věděl, že moc informací škodí. Pravděpodobně z něj tedy nebude člověk, který by byl schopný si ušpinit ruce přímo v akci, ale pokud by se jednoho dne měl podílet na vedení rodinného byznysu někde z kanceláře a zapojovat u toho jen svůj mozek, tak to by mu jistě nevadilo. Zpočátku nebyl nijak nadšený z výběru základní a pak i střední školy. Tento výběr za něj provedli rodiče, aniž by do toho směl nějak mluvit. Ve škole se toho po něm vždy chtělo více, než po ostatních dětech a to ho trochu štvalo. Postupem času si však zvykl a v současné době by na své vzdělání nedal dopustit, protože mu to otevřelo zcela jedinečné obzory. Už od dětství měl vždy nabitý program, co se jeho denního harmonogramu týkalo. Dost pravděpodobně to bylo způsobeno i tím, aby nemusel být po příchodu ze školy doma sám. Rodiče většinu času totiž byli pryč, a tak pro ně bylo jednodušší mu platit různé volnočasové aktivity, kde byl neustále ve společnosti svých vrstevníků. To se na něm podepsalo, neboť si našel opravdu velké množství věcí, které ho baví. Nikdy se proto nenudí a neexistuje, aby si jen tak sedl a nevěděl, co má dělat. Vždy má nějakou aktivitu, kterou se může zabavit. První obrovskou ránou v jeho životě, která i značně ovlivnila jeho chování, byla smrt Caspiana v Hladových hrách. V té době se mu vytratila veškerá dětská nevinnost a začal se mnohem více aktivně zajímat o svoji fyzickou zdatnost. Přišel totiž na to, že jen mozek mu k úspěchu stačit nebude. Samozřejmě viní ze smrti svého bratra Kapitol, jelikož nezemřel v boji, ale dračím mutem. Pokud by se mu proto naskytla příležitost, jak alespoň částečně smrt bratra pomstít, neváhal by. Snaží se působit na svoji rodinu silně, aby jim mohl být podporou, ale uvnitř jej nesmírně užírá, že již nejsou kompletní rodina. A vždy tam to Caspianovo místo u stolu už zůstane prázdné. V žádném případě si však nestěžuje na život, kterého se mu díky zásluze rodičů dostalo, ba naopak je za tenhle život velmi vděčný a chce si ho užít, protože z vlastní zkušenosti ví, že nikdy neví, kdy mu hodiny života dotikají.
- Kal Scorsese × Vždy ho vnímal jako autoritu a vzbuzoval v něm respekt, ovšem bezmezně vzhlížel spíše ke Caspianovi. Po smrti bratra mu již jako jediný mužský vzor zbyl právě otec. Sice s ním netrávil tolik času jako se sourozenci, ale ani to mu nezabránilo ve formování osobnosti, aby se otci alespoň po malých krůčcích začal přibližovat. Vnímá ho za ideál, jak by se měl pravý muž chovat na veřejnosti i za branami domu a v dospělosti by byl vděčný, kdyby byl alespoň z poloviny tak úžasný člověk, jako je právě táta. Je mu vděčný za to, jaký život jim dokázal vybudovat. Opravdu mu na něm záleží, stejně jako na ostatních členech rodiny a pokud by se mělo otci něco stát, byla by to pro něj opravdu obrovská rána.
- Larsyn Kai Scorsese × Je to jeho sestra a má ji velmi rád, jak by se dalo očekávat. Baví ho si z ní dělat osobní kuchařku, ne proto, že by ji chtěl nějak využívat, ale z toho důvodu, že vaří neskutečně dobře a jemu od ní chutná mnohem víc, než od jejich hospodyně. Jejich vzájemný vztah by se dal definovat jako zcela opačný, než jaký mezi sebou mají Lars a Lynx. Nikdy se nebojí se jí s něčím svěřit, nebo ji o něco požádat, protože ví, že u ní se dočká v rámci možností pochopení. Bere ji jako hodně velkou oporu. A teď, když už není Caspian, tak své sestry vnímá jako určitý vzor.
- Lynx Eowyn Scorsese × Stejně jako u Larsyn, tak i na Lynx nedá dopustit. Má s ní trochu jiné společné věci než s Larsyn, vzhledem k tomu, že s Lynx chodí na stejnou školu. Snaží se jí být ve všem nápomocný, když to jenom potřebuje a ví, že tady pro něj případně bude i ona. Občas ho mrzí, že spolu sestry nevychází, protože on má dobrý vztah s každou z nich a nechápe ten nesvár mezi nimi. Nijak se do toho však nemontuje a je rád za každou chvíli, kterou může s Lynx strávit. Má s ní velmi hezké vzpomínky na dětství, kdy si s ním hodně hrávala. Teď už si sice nemá potřebu tolik hrát, ale nějakou aktivitu s ní si vždy rád najde.
