[ mejdžr rojkastr ]
 |
|
| |
vitality [ n/a ] × defense [ n/a ]
- Jestliže očekáváte, že je Major typickým profesionálem, jste částečně na omylu. Nejedná se o chlapce, jehož obrovským cílem je stát se zářným vítězem stupidní reality show, neboť takový život považuje za totální ztrátu času. Separován od běžných smrtelníků, vyrůstal s odlišnými ideály a názory, které všechny členy rodu direktivně naváděly do militární oblasti. Major samozřejmě není výjimkou, a přestože si velmi přál mít svůj život poklidnější a velet nanejvýš taktickému týmu, bylo mu ještě dříve, než k tomu směl říct svůj názor, předurčeno vlastnit celé impérium. Odjakživa mu byly kladeny vysoké požadavky, ať se to týkalo věcí společenské etikety, tréninku či rodinného atašé, který představoval jakousi vzorovou ukázku Roycasterů. Ve zkratce po něm bylo, nezvykle už v nízkém věku, požadováno, aby se rozloučil s dětstvím a stal se tváří rodiny, častokrát se kvůli tomu cítil jako klaun. Místo autíček na hraní a dřevěných zbraní dostal rovnou osobního trenéra – sám jeho otec, co jej zprvu učil sebeobraně. Majorův sebeobranný systém je stavěný primárně na intuitivních reakcích. Byl obeznámen s reálnými případy, díky čemuž tedy přirozeně zvládá předcházet konfliktům – fyzickým i slovním. Někdy je však záměrně vyvolává, ale to především proto, že svou rodinu brání za každou cenu a nesnese, když se k němu donesou nepravdivé žvásty nebo je někdo uráží zcela neprávem. Manipulaci nikdy nevyužívá pro špatnou či sobeckou věc; vždy se jedná spíše o deeskalování života ohrožujících situací a k odzbrojení teroristy. Zmanipulovat protivníka, aby měl šanci převrátit situaci ve svůj prospěch, je tedy něco, co by měl umět jednoduše vyřešit. V opačném případě ve své práci selhal, a když při tom někdo přijde o život, tak se za to bude trestat nehorázně dlouho, ačkoliv to nemusí být vůbec jeho vinou. První boxovací rukavice dostal v šesti letech, tehdy začala jeho nejtvrdší tréninková etapa. Box dělá spíše jen relaxačně, není ani příznivcem posilovacích mašin, soustředí se především na kruhový trénink, neboť při nich v kombinaci silových a dynamických cviků rozvíjí nejen svou sílu, ale i vytrvalost, což je pro Majora základem. Jakmile si vybudoval dostatečnou fyzickou kondici, přestoupil k těžšímu vojenskému tréninku a oblasti boje. Během adolescentního období chodíval na falešné operace, při nichž musel nést těžká břemena v drsném kamenitém terénu a za jakéhokoli nepříznivého počasí. Efektivní to bylo v tom, že opravdu netušil, že se jednalo o pouhé cvičení. V rámci tréninku absolvoval nespočet několikamílových pochodů – ve dne i v noci, zdravovědu, přežití v přírodě v jakémkoliv prostředí – s tím se automaticky dokládá fakt, že umí plavat a lézt, dále pestré taktiky v různorodých situacích a formování charakterových rysů, vědomostí a návyků vojáka. Mimo palné zbraně ovládá i nože, když přijde na boj zblízka. Poradí si ale se vším, co mu okolí nabízí a v tomhle dokáže být velmi vynalézavý. Není typ člověka, který by si liboval v přílišném násilí, ačkoliv se tak ve školních rvačkách může prezentovat, kolikrát se mu příčí jakkoliv zvedat ruku na netrénovaného jedince, někteří je oslovují socky. V terénu nikdy neotálí a když musí soka zneškodnit, provede to rychle a bez průtahů.
- Obrovskou výhodou je, že mu odjakživa bylo do hlavy vtloukáno, aby své nedostatky bral značně v potaz a v žádném případě nepodceňoval protivníky. Kladená pozornost na slabiny je vlastně jedna dobrá kvalita, která mu zaručuje, že alespoň neselže ve své arogantnosti. Celkově o slabinách nerad mluví a určitě to každému na potkání nevypráví, ale u své rodiny a blízkých přátel se s tím netají, což může být rozhodně handicap v případě, že by jej chtěl někdo z nich podrazit. Navíc znají Majorův způsob boje, triky a kde třeba kvůli svým zlozvykům dělá pravidelně chyby. Nikdy by si však ani maličko nepomyslel, že by těchto poznatků mohli zneužít. Bere je automaticky za svou smečku, i když má občas s některými konflikty – konkrétně a hlavně s Alexis. S okolním světem se příliš nevybavuje, ačkoliv se snaží být s každým za dobře, většinou to mimo svůj okruh nezvládá. Má na obyvatele Druhého kraje, a to všechny do jednoho, zažitý názor, který není zrovna nejpřívětivější. Když si totiž jednou usmyslí, že je někdo debil, tím debilem prostě zůstane, i kdyby dotyčný provedl něco obdivuhodného, co on ctí, názor měnit nebude. Hází je do jednoho pytle a je vůbec těžké jej přesvědčit o opaku, je zkrátka tvrdohlavý. Nedává druhé šance, nevěří na ně. Nemá problém ze dne na den ukončit jakýkoliv vztah s člověkem. Mimo to, že je jejich rodina už i u loajalistů nepopulární, tak si svou sympatii snižuje navíc svým pohrdavým chováním. Je tedy pravděpodobnější, že si potenciálního spojence spíše znepřátelí, než by se s ním dal do nějaké spolupráce. Totéž platí i v romantických vztazích, má vysoké nároky a nereálné presumpce o ideální ženské, proto je nejspíš dobře, že se v jejich rodině sňatky domlouvají. Další kapitolou bude Majorova neschopnost kooperovat s někým, kdo je nekompetentní a nezvládá s ním udržet krok, zejména pak lidé z chudších okresů, kteří nemají moc precedencí a minimální či nulovou přípravu. Leze mu to nevyčíslitelným způsobem na nervy a je to jedna z věcí, za kterou dostává denně pohlavek, protože se neumí chovat k ostatním, kteří jsou v tréninku byť jen trochu pozadu. Ke svým druhům by se totiž měl chovat vždy na podobné úrovni. Podtržená privilegia, jež dostal kvůli svému původu, jsou ochuzena o vědomosti klasických bojů profesionála. Nemá tak pestrý arzenál sečných zbraní, jako mají studenti Akademie či Sicaria, ale nebere to za životně důležité, neboť není veden k dobrovolnictví do Hladových her. Stejně jako zbytek rodiny, to považuje za naprostou šaškárnu, ale chápe jejich funkci a respektuje to v plném rozsahu. Tajně se této násilné řežby dost bojí, ani ne tak kvůli smrti, ale spíše možnosti, že by mohl selhat před celým Panemem a hlavně svou rodinou, což je pro něj obrovský bodanec do ega a též jízdenka do zahanbující propastné hlubiny. Porážky nenese moc dobře, v tomhle případě je ale dobře, že prohra znamená jistou smrt a tím pádem nebude mít situaci jak řešit. V jeho každodenním životě se s prohrami setkává často, ostatně jako každý jiný člověk, protože není dokonalý a nemůže být stoprocentně ve všem efektivní. Do morku kostí to nesnáší, ale vždy si to nechává pro sebe. Pravděpodobně to má něco do činění s tím, že má krapet pošramocené sebevědomí, neboť všechny kritiky, jež dostával, byly vždy surovější než u zbytku jeho sourozenců. Nebylo to však nikdy proto, že by byl neschopný, ale musel vynaložit značně větší úsilí do všeho, co dělal.
- [ appearance ] Svým vzezřením vzbuzuje spousty odlišných dojmů. Někdy sympaťák, jindy zase domýšlivec. Faktorem je pravděpodobně střídavé chování, ale i styl oblékání nebo poměrně nečitelný obličej, který mu udržuje jistou tajemnost, a lidé, kteří jej neznají, si tak mohou jen sami domyslet, jaký ve skutečnosti je. Zařazuje se do ektomorfního typu; se svou výškou, jež čítá něco málo přes šest stop je nadmíru spokojený, problém ovšem nastává u svalové hmoty, která se na těle hůře udržuje a je méně patrná, rozhodně však atletickou postavu má a jde si všimnout, že mu posilování není cizí. Svaly často skrývá pod školní uniformou nebo společenskými obleky, jindy si na sebe vezme teplákovou soupravu a doplní volnou mikinou, jako by se snad bál své tělo vystavovat na odiv. Je pravda, že se při tom necítí úplně skvěle, proto je velmi vzácné, když jej uvidíte bez trička. O svůj zevnějšek se rád stará, ale nikterak to nepřehání, aby nad tím nestrávil hodiny. Upřednostňuje hladce oholenou tvář, nejspíš se to změní s věkem, v současnosti nestrpí ani pouhé strniště, zatím mu toho ale příliš neroste. Bohatě mu stačí pár sekund na to, aby si sčesal svoje kudrnaté vlasy do strany a to je vše, co pro svou vizáž dělá. Někdy se nestará vůbec a nechá, ať své dílo dokončí vítr. Dosti specifickým znamením, které doplňuje celou jeho osobnost, je jizva na pravé straně, táhnoucí se od středu čela přes obočí a lehce u oka až po tvář. Též k němu neodmyslitelně patří monokl nebo zkrvavená část obličeje, neboť se vždycky dostane s někým do křížku.
- [ personality ] Jeho osobnost lze stěží specifikovat, neboť se dělí na tři verze. Nejedná se však o žádnou disociální poruchu, své chování si plně uvědomuje a mění na základě společnosti, ve které se v momentě nachází. Nicméně se i tak velmi pere se svou pravou identitou, poněvadž sám nemá ponětí, co je zač. Primární charakter, s nímž se prezentuje nejčastěji, je vypěstovaný kořen od dětství, který se po letech rozdvojil a vytvořil tak další zcela protichůdné charaktery. První dojem z Majora bude zřejmě pozitivní, za což může primárně jeho zdvořilost, pokora a družnost. Nemá problém se dát s kýmkoliv do řeči a skýtá solidní výběr témat k rozhovoru, v případě, že je diskuze nudná, se ji snaží převést do lepších rozměrů, nebo předstírá, že jej to zajímá. Přetvářky, lži a manipulace bývají téměř na denním pořádku, proto není pro Majora těžké se jakkoliv adaptovat do prostředí, byť se mu člověk či situace příčí sebevíc. Lidi často bere pouze jako figury ve hře, kterou se snaží vyhrát, nikoliv jako lidi, se kterými by měl utužit vztah, pokud to vyloženě není podstatné pro jeho misi. Své praktiky ovšem neaplikuje u rodinných příslušníků, ti jej znají ve všech světlech, lepších i horších. Možná by se dalo započítat i pár bližších přátel, ale buďme upřímní, moc si jich kolem sebe neudržuje. Životem proplouvá jako robot, jehož cílem je splnit všechny úkoly, které mu někdo na vyšší pozici rozdá. Všechny sny, které měl jako dítě, byly zlikvidovány dříve, než mohly rozkvést. Ačkoliv se zdá, že Majorova ambicióznost nezná hranic a svou budoucnost má vskutku zářnou, tak je relativně chudá, neboť z výsledku neskáče zrovna radostí. Nic však jiného nezná, a proto se ani nesnaží vykročit jiným směrem, se kterým by mohl být spokojený. Zakazuje mu to hlavně submisivní persona, která v podstatě ovládá sekundární charakter, s níž se právě ztotožňuje nejvíce, avšak se nedá říci, že by to byl úplně Major. Když po něm tedy není vyžadováno, aby se socializoval, tak se milerád uchýlí do introvertní nálady. Bývá ostýchavý a nejistý sám se sebou, strachuje se nad tím, aby neřekl nebo neudělal nějakou hloupost, tak mnohdy jen mlčí nebo odejde, což se povětšinou vnímá jako nezájem. Nic z toho svému okolí neprozrazuje a je to spíše duševní nesvár. Terciární povahu řídí nadměrná temperamentnost, která je nejznámější u jeho vrstevníků, již ho často popisují jako výbušného idiota, co si pro ostré slovo a ránu pěstí nechodí daleko. V některých případech je dost citlivý, ale převážně to jsou křivá a sprostá slova vůči blízkým lidem, co jej dokáží na maximum rozlítit a stává se tak nezvladatelným agresorem. Snaha nelichotivou část povahy vyeliminovat sice byla, ale vždy se to dočkalo selhání, proto se již nikdo nesnaží a nechávají ho, ať se raději uklidní sám, což je podle všeho nejúčinnější. Podvědomě si tuto část povahy nechává jako pomyslný štít, jenž využívá na vzbuzování respektu a lidé si tak příliš nedovolovali, neboť se setkal s velkým procentem lidí, co jeho rodinu nemají příliš v lásce.
× × ×
- [ file 001 ] Major, narozen za mrazivé noci, měl být původně jediným potomkem Nolana Roycastera, neboť Fyonae, née Sinclair, žádné další děti už nechtěla. Byla mladá a měla své vlastní cíle, kterých by jako matka několika dětí nebyla schopná docílit. Vzhledem k tomu, že se hned narodil chlapec, nebyl na ni vyvíjen žádný tlak, aby znovu otěhotněla. Zprvu, ač to byl sňatek domluvený, se zdálo, že se bude manželství vyvíjet správným směrem. Nicméně se to razantně obrátilo a najednou byl jejich vztah ze dne na den fuč. Každopádně to nebyla otcova vina, jak by každý očekával, ale celý rozvod zavinila matka, jež se zamilovala do jiného chlapa, ovšem se již podruhé nevdala. Na ničem to ve vztahu s jejich synem nezměnilo, jako rodiče mu stále dávali vše potřebné a dalo by se mluvit i o patřičné rodičovské lásce, i když byla trochu neortodoxní. Jakmile se v pozdějších letech rozhodlo o jeho osudu, dětství mu rázem skončilo. Bylo mu čerstvých devět let. Celý rodinný byznys měl původně padnout Hunterovi, který o veškerou zodpovědnost nestál z očividných důvodů, že chtěl být aktivně v terénu, tudíž to nakonec padlo celé na něj, jakožto další nejstarší mužský potomek. Hodně špatně svůj post snáší a pravděpodobně by neměl problém uvolnit místo jednomu z třech nevlastních sourozenců, ale bohužel nemá zrovna na výběr, ačkoliv by se klidně mohl rozhodnout odporovat, nikterak se mu do toho nechce. Přeci jenom si nemá na co stěžovat, když to má fůru pozitivit. Majora navíc vedou mnohem dále než předešlé generace, celkově je radikálně využívaný k tomu, aby dostal rodinu na výsluní ještě více, než jsou. Není divu, když je snad každý do jednoho až nechutně ambiciózní, obzvlášť po nástupu Invicta Roycastera, poněvadž už nechtěl být jen hloupým kapitolským pouličním psem, který udělá vše, co si Kapitol vyžádá, a zbytek rodiny s tím jednotně souhlasil. Později to taktéž dost ovlivnil Elijah Wesmyron, s nímž má spousta členů z rodiny problém, to samé platí i Majorovi, i když si s tím člověkem hlavu moc neláme, jelikož ho má jen za nějakého dědka. Co se týče loajality vůči Kapitolu, tak je i přes vrtkavé situace stále dost pevná. Na systému Panemu by ovšem nic neměnili, ale jsou toho názoru, že by to bezpochyby zvládli vést lépe, proto takové prahnutí po moci. Peníze mají, Druhému kraji téměř vládnou, což je primární důvod, proč nejsou zrovna s některými v kraji za dobře. Záleží na lidech, ale vždycky se naleznou ti, kteří závidí nebo jenom prostě nesouhlasí s jejich mravy. Tu patriotickou hrdost Druhého kraje mají sice hluboce zakořeněnou, ale byli vychováni odlišně od majority krajanů, zejména Majorova generace.
- Felicity Roycaster × Intuice mu vždy napovídala, že k němu potenciálně chová trochu zvláštní náklonnost příliš nevhodnou pro sourozence, a možná proto ji právem nedokáže vnímat jako svou mladší sestru. Přestože ji bere spíše jako dalšího vojáka na základně, jehož společnost zpravidla nevyhledává, paradoxně si dokázala získat jeho plnou důvěru a částečný obdiv, který bezpochyby opětovává pouze kvůli tomu, že se k němu chová přívětivě a vychází mu vstříc. Je to jedna z mála lidí, která má exkluzivní pohled do jeho pravého charakteru. Dalo by se říci, že se v její blízkosti cítí velmi respektovaný a neodsuzovaný, proto nemá problém vypnout sebeobranné mechanismy, které jej mnohdy tak vyčerpávají. Není to však žádná informace, se kterou by se jí nebo komukoliv jinému svěřil, ale je pro něj nesmírně důležitá, i když to projevuje nulově. Každopádně je schopen pro ni udělat leccos – klidně i sebeohavnější čin, kdyby to znamenalo, že ji tím zachrání od jisté smrti. Jestliže má kvůli ní zemřít, není to vůbec neproveditelné, ovšem pokud by šlo o život někoho, koho má nesmírně rád, už by se možná vyskytl problém.
- Thelxinoë Roycaster × Nebýt zájmu z její strany, pravděpodobně by se s ní dobrovolně nedal do řeči. Nikoli však proto, že by mu byla nesympatická, ale zkrátka se příliš často neangažuje do utužování vztahů se sourozenci nebo s mladšími příbuznými z jiné větve rodiny. Hlavním důvodem je pestrý harmonogram, takže když se mu nabízí volný čas, raději zůstane o samotě. Výjimkou se někdy stává právě Noëlle, se kterou tráví poměrně dost času, někdy klidně i v nerušené tichosti, při které se nikterak vzájemně neruší. Zná ji pomalu více než sebe, tudíž velmi lehce pozná, když mu lže nebo není stoprocentně upřímná. Vzhledem k tomu, že je to i opačně, tak mu to připadá celkem humorné. Kdyby si měl vybrat, upřednostní ji před svými vlastními sourozenci, což je velmi tajná informace, kterou jí zatím neprozradil. Ovšem nepochybuje, že jí to už došlo samotnou, i když na to nikdy nepřišla řeč. Nejedná se o téma konverzace, již by začal jen tak mimochodem. Ve zvráceném smyslu ji považuje za svůj neživý token, se kterým si nemusí připadat jako naprostý vůl, když s ním mluví, protože mu zpětně odpovídá a nevede žádnou jednostrannou konverzaci.
- Xanthé Alexis Roycaster × Sourozenecký omyl, který se bohužel stal, nikoli ve smyslu, že proklíná den, kdy se narodila. Bývaly totiž léta, kdy se dokázali v jedné místnosti snášet a dokonce měli pevný kamarádský vztah. O špatné vyvinutí jejich vztahu se postarala téměř celá rodina, která je nevědomky štvala a v podstatě stále štve proti sobě. Vzhledem k tomu, že je Alexis extrémním způsobem ambiciózní a soutěživá, mnohem více než Major, nemohlo to dopadnout dobře. Zprvu se jednalo o nevinné pošťuchování a dobírání z třetí strany, nyní se to rozrostlo tak, že si záměrně hledají důvody, proč se porvat brutálně do krve, aby zjistili, kdo z nich je skutečně lepší – ať už inteligenčně, fyzicky, nebo jakkoliv jinak. Pokud ne kvůli faktům, tak je to z čiré nenávisti, a potíž je, že jsou pravděpodobně schopní se zabít. On věří, že by se od toho dokázal udržet, ale má takový dojem, že Xanthé je schopná to dotáhnout až do úplného konce, což jej nepochybně děsí.
- Zayden Vaughn × Jeho existence mu z prostého důvodu, že má s Alexis domluvený sňatek již od útlého dětství, rozhodně neušla. Dle jeho názoru si zaslouží mnohem lepší manželku, neboť je zaslepen pohledem na svou sestru, o níž si myslí jen to nejhorší. Nedá se říct, že Zayden patří do jeho užšího kruhu – zná jej úplně minimálně, tudíž opravdu netuší, jaký člověk je ve skutečnosti, ale co měl čest, jevil se mu vždy jako rozumný kluk. Absolutně tedy nechápe, jaké zoufalství jej dohnalo k tomu, aby se upsal ďáblu v podobě manželství s jednou z dam rodu Roycaster. Avšak vzhledem k tomu, že Major o vztazích ví naprosto kulové, tak je asi poslední člověk, který má co mluvit do cizího vztahu. Zároveň je však rád, že patří do rodiny, protože co viděl jeho tréninkové výsledky, má přímý důkaz, že je to schopný agent a snad i budoucí voják. Nemá s ním vůbec žádné nesváry, dokáže se s ním úplně v klidu o čemkoli pobavit.
- bojový profesionál
- mobil - Advansy, 1x medicinální sféra
