[ belouna fuletn ]
 |
|
| |
vitality [ +16 ] × defense [ 44 ] × deceased - probodnutá skrz naskrz: Vender Crius Sinclair
- Pokud by jí někdo položil otázku, čeho si na sobě nejvíce cení, její odpověď by rozhodně směřovala právě tím směrem, co všechno fyzicky dokáže. Jedná se totiž o alfu a omegu jejího bytí. Nevidí nic důležitějšího, než se předvést v souboji. Tuto vlastnost má v sobě právě díky otci, který jí vlastně vštěpil celou tu myšlenku a formoval jí cestu životem. Jako poslušná holčička začala navštěvovat nejprve atletiku, kde si trochu přičichla ke sportu. Odtud její kroky postupně vedly k začátkům bojových umění, kdy jich chtěla vyzkoušet co nejvíce. Nakonec ale vydržela jen u pár z nich. Aikido jí dokázalo předvést, jak využívat útočníkovu sílu ve svůj prospěch a obrátit ji proti němu samému. Zautomatizovala si tedy některé ze sebeobranných prvků jako jsou různé páky, hody, ale především úhyby. Druhým je Eskrima, což má především napomoci v zacházení se zbraněmi. Je si od té doby mnohem jistější v zacházení s tyčemi, meči a mačetami, jež se tím posunuly na žebříček jejích oblíbených zbraní. Pokud by na to došlo, dokázala by člověka umlátit snad čímkoliv, co by jen bylo po ruce, i kdyby to měla být obyčejná knížka či deštník. Kromě toho jí to přineslo i nějaké techniky kopů a celkově lepšího využití celého těla. Zalíbení našla mimo jiné i v umění Jiu-Jitsu, kterému propadla teprve nedávno, a proto umí zatím jen naprosté základy, rozhodně se jí ale zamlouvají chvaty na škrcení. Aby byla schopná rovnat se i opačnému pohlaví, pravidelně navštěvuje posilovnu, kde se zaměřuje především na horní část těla. Dobře si uvědomuje svoji váhovou i výškovou nevýhodu, proto se snaží to alespoň trochu všelijak dorovnat. Má zkušenost se svým trenérem, který sice zřejmě nikdy plně nevyužil svoji sílu, alespoň ale má trochu představu, co se od urostlého vytrénovaného muže dá očekávat a ví, nač se má připravit. Vším tím pravidelným sledováním Her a věčného tréninku se u ní rozvinula naučená agrese. Ve svém jádru taková není, ale přišla na to, že pokud na situace bude reagovat agresivně, vyplatí se jí to. Dokáže být mnohdy i hodně emoční, a tak je pro ni jednodušší ty city přetransformovat v negativní a spustit bojový mód, kdy by vydržela mlátit do boxovacího pytle do vyčerpání sil. Na člověka má poměrně vysoký práh bolesti. Rozhodně není žádnou naivní husičkou a cizí bere vždy s rezervou, tudíž rozhodně nebude patřit mezi ty nejsnadnější cíle, které by šlo jen tak lehce obalamutit.
- Kvůli nátuře svého otce má téměř nulové sebevědomí v mnoha ohledech, a pokud se jí něco nepovede, hodně si to vyčítá a považuje to za své selhání. Přestože se tedy pokouší vypadat jako bezchybný člověk, při prvním šlápnutí mimo si každý dokáže dokonale udělat obrázek, že ve skutečnosti o sobě má hodně pochybností. Do všeho chce jít neustále naplno, neboť má pocit, že jinak to ani nemá smysl, což také nepřináší nic dobrého, protože často nepřemýšlí a jedná v afektu. Pokud by po ní chtěl někdo předvést základní přežití v přírodě, kupříkladu rozdělat oheň bez zápalek či zapalovače, bude ztracená. Nevěnovala pozornost učení se takových věcí, stejně jako detailní znalosti bylinek a dalších rostlin. Nikdy nevěřila, že by jí to k něčemu mohlo být, neboť je zvyklá být obklopena městskou přístavbou. Ačkoliv měla možnost tréninku s prakticky každou zbraní, jež je v centru dostupná, jedné kategorii se přeci jen obloukem vyhýbala. Zbraně na dálku, jako jsou luk, kuše či vrhací nože, nebere plnohodnotně. Za pravý boj považuje postavení se nepříteli tváří v tvář. Není proto divu, že si vyzkoušela střelbu tak maximálně jednou a kvůli své špatné mušce v tom jednoduše neměla chuť pokračovat dál. Za svůj největší nedostatek považuje nutnost nosit čočky, jelikož bez nich špatně vidí do dálky, uvažovala proto už nad operací očí, ale ještě se k ní neodhodlala. Dalším, co u ní rozhodně nemůže být na pořadu dne, jsou výborné schopnosti ve šplhání. Absolvovala sice pár lekcí lezení na stěně, ale opravdu přírodní prostředí s kameny či větvemi stromů by pro ni bylo velkým oříškem, protože nedokáže správně určit, kam je a není bezpečné lézt. Její technologické znalosti se v žádném případě nedají rovnat těm, co mají lidé ze Třetího. Umí sice používat nejmodernější techniku, s níž běžně přichází do kontaktu, pokud by jí ale někdo dal do ruky bombu na zneškodnění, mohlo by to skončit jedině odpočtem na nule. S ničím, kde je jen trochu zapojená chemie či fyzika, nebude kamarádka, ať už jde třeba jen o prachobyčejné obvody a zapojení žárovky. Neschopná je i co se týče první pomoci. Nejen, že by ji nedokázala dát nikomu jinému, ale i sobě jen maximálně něco zalepí náplastí nebo ováže obinadlem.
- [ appearance ] Na první pohled by se dokázala ztratit v davu, což jí naprosto a zcela vyhovuje. Nikdy netoužila získat si obdiv kvůli svému vzhledu a postavě. Udržuje se čistě tak, aby se cítila dobře ona sama, ale posedlost vzhledem u ní rozhodně definovat nejde. Zvýraznění rtů rtěnkou, oční nude stíny a řasenku bere jako každodenní rutinu, která ale jen podtrhne její rysy, nikterak je nezmění. Díky pravidelnému tréninku a stravě si udržuje štíhlou postavu s plochým břichem a lehce vyrýsovanýma rukama. Je se svým vzhledem tedy naprosto spokojená, což jí dává prostor se zaměřovat na ostatní věci, které chce vylepšit. Při oblékání se drží toho, že černá a bílá patří mezi znaky elegance. Není zrovna typ, který by se vyžíval v princeznovských šatech. Nejlépe se cítí ve sportovním oblečení, ale pokud to příležitost vyžaduje, je ochotná vzít si jednoduchou sukni a halenku. Přestože podpatky nepatří k její oblíbené obuvi, dokázala by v nich nakopnout každého, stejně jako v teniskách. Od té doby, co matka odešla, se nechává pravidelně barvit z její přírodní světle hnědé na platinovou blond, jež hraničí téměř s bílou. Jedná se o jakousi kamufláž, aby otci tolik nepřipomínala ztracenou manželku, neboť právě po ní, kromě i jiných vzhledových rysů, podědila též barvu vlasů.
- [ personality ] Vzhledově může působit jako naprosto nekonfliktní dívka, která má věci v hlavě řádně srovnané. Jak už to tak bývá, tak zdání často klame. Bellona je přesně ten typ člověka, který má pěkný obal, ale uvnitř je jako špatně napsaná kniha. Jejím největším problémem je to, že si myslí, že musí být někým jiným, než doopravdy je. Otec nikdy totiž nepřijal její křehkou stránku, považoval ji kvůli tomu jako za obrovského slabocha, což se mu z nějakého důvodu mermomocí snažila vyvrátit. Vybudovala si v sobě tedy jakousi image drsné holky, díky níž předpokládá, že všem v životě padne do noty mnohem lépe. Snaží se tedy nevyjadřovat příliš své city, a pokud už má tu potřebu, tak to ukázat svými pěstmi. Pro ránu tedy rozhodně nejde daleko, ačkoliv tak na první pohled vůbec nevypadá, stačí jí opravdu jen drobný podnět, aby vyletěla. Umí doslova udělat z komára velblouda a lze se jí dotknout prakticky čímkoliv, pokud zrovna není v náladě. Spolu s tím se naučila i jisté vypočítavosti, kterou v ní opět zdárně vypěstoval její povedený tatínek. Její náklonnost tedy může být dosti vrtkavá, neboť lidi má ráda jen tehdy, pokud je může využít ve svůj prospěch. Jakmile jí už nikdo nemůže nic přinést, stává se pro ni nezajímavým. Jako svůj nedostatek považuje, že není zrovna zdárnou řečnicí, ještě stále se nenaučila dostatečně odhadnout u lidí to, co by od ní očekávali slyšet. Většinou totiž jedná podle toho, co na srdci, to na jazyku, což se pochopitelně ne každému zamlouvá.
× × ×
- [ file 001 ] Není žádným tajemstvím, že otec si jako prvního potomka přál právě chlapce. K jeho velkému zklamání se ale bohužel narodila tato holčička. Nebylo tedy pro něj nic jednoduššího, než její výchovu stavět, jako kdyby byla kluk. Neexistovaly pro ni žádné hračky typu panenek či plyšáčků, jen co byla schopna vnímat, byla hozena přímo před obrazovku s Hladovými hrami. Post řadového mírotvroce se v tátovi tedy nedal zapřít a pochopitelně se snažil Bellonu vést směrem, aby násilí vnímala jako něco naprosto běžného. Matka to považovala za ne zcela zdravou výchovu, ale neměla příliš velké slovo, tak jí nezbývalo nic jiného, než tomu jen přihlížet. Jedním z prvních varovných signálů se však stal incident, kdy při hře s kamarády u nich doma na ně vytáhla kuchyňský nůž a chtěla si hrát na arénu. Její chování se od té doby jen stupňovalo. Nejednou si matka ve škole musela vyslechnout, že se s někým poprala. Pokoušela se proto o její nápravu, ale nesetkalo se to s úspěchem, neboť druhý z rodičů podporoval přesný opak. Z pochopitelných důvodů Bellona viděla autoritu v otci a zřejmě cítila strach, co by se stalo, kdyby nestála na jeho straně. Hádky rodičů totiž nešlo přeslechnout. Při otevření možnosti tréninku na Hry toho okamžitě využila. Pravidelné docházení do centra se pro ni stalo rutinou, přičemž si u otce ještě vydupala i soukromého trenéra, aby měla opravdu jistotu, že bude dělat pokroky pod dohledem někoho zkušeného. Její zapálenost pro věc se odrážela v tom, že se snažila ze sebe vždy vydat maximum. Vzdělání a všechno ostatní pro ni šlo značně bokem, jasnou prioritou bylo pokusit se patřit ke špičce, kterou ona viděla ve většině splátců, již se během jejího dospívání do arény dostali. Každý z rodičů měl ale na její budoucnost úplně jiný pohled, díky čemuž se v domácnosti vedly časté hádky. Přestože jich mnohdy Bellona nebyla přímým svědkem, do svého pokoje jejich křik slyšela moc dobře. Bohužel zdědila zčásti povahu svojí matky, takže v sobě má i značnou citlivost, kvůli které si to všechno brala až příliš k srdci. Smůlou bylo, že hádky nebyly pouze o její zářné budoucnosti, ale též otcově nevěře, která jí vytvořila dva nevlastní sourozence. Čím se hádky stupňovaly, tím více se snažila dostávat do problémů, jen aby pozornost odvedla ke svému nevhodnému chování. Mělo to však spíše opačný efekt, než v jaký doufala. Po jedné pouliční bitce, kdy domů přišla celá od krve, přičemž minimum z toho byla krev její, si matka definitivně sbalila kufry a rodinu opustila. Bellona jí to zřejmě nikdy neodpustí, zřejmě ale především to, že ji nevzala s sebou. Od té doby je totiž její vztah s otcem velmi na hraně. Začal mnohem více pít a pod vlivem alkoholu jí bez servítek odchod matky vyčítá. Nikdy se ale nezmínil o tom, že jeho povaha a nevěra, byly tím hlavním, proč odešla. Bellona tomu jen dala třešničku na dort. Už neví, jak si k němu naleznout cestu zpět, jediný způsob vidí ve výhře v aréně a doufá, že tím by si otce mohla znovu naklonit.
