Saturday, February 23, 2013

4th Quarter Quell - Rozhovory


  • 1. KRAJ - SHOEN BURNETT
  • BODY = rozhovor: 6/10 - oblečení: 8/10
Přivítejte Shoena Burnetta z 1. kraje!! *publikum nedočkavě tleská* Takže Shoene jak se cítíš den před vstupem do arény?
*Přichází s hrdým výrazem ve tváři a nepatrným úsměvem. Nenápadně mávne na publikum. Usedá do křesla a čeká na otázku* Unavený *Zasměje se* Ne, cítím se vcelku dobře. Hodně si to tady v Kapitolu užívám, to jídlo tady je opravdu lahodné. Dnes v noci se ještě pokusím prospat, ale jinak jsem v pohodě. Těším se, až arénu konečně uvidím, doufal jsem, že se dostanu do Čtvrtoher.

Seš si jistý ,že někoho dokážeš zabít?
*trochu se v křesle narovná* Myslím, že každý z mého kraje dokáže zabít. Stejně tak splátci z dvojky. A abych byl upřímný, *říká to jakoby pro splátce z jiných krajů, koukne do kamery* pokud si nejste jisti tím, jestli dokážete zabít, nebo pokud dokonce víte že nezabijete, tak tady dlouho nepřežijete. Tohle je prostě součást her. Nejde přežít bez smrti. Takže ano, jsem si jistý, že dokážu zabít *s mírným, takovým tajemným úsměvem se podívá zpět*

Myslíš si ,že máš větší šanci na výhru když si z 1.kraje?
*chvilku se zamýšlí, jako kdyby snad ta otázka nebyla jasná* Upřímně ano. Všichni máme. Vždycky tu bude rozdíl mezi kraji. Já jsem rád, že můžu reprezentovat svůj kraj. Ovšem mám takový pocit, že Čtvrtohry nejsou určené profesionálnímu splátci. O to víc se ale budu snažit *mrkne na diváky* a o to víc se budete vy bavit.

Tak to byl Shoen Burnett!! Držím palce *Publikum tleská*
*vstává a kýve Eleanor* Taky děkuji *usmívá se do publika a odchází*
*Naposledy si upravila tu příšernost, do které ji drazí Kapitolané navlékli a poté již kráčela klidným krokem směrem k pódiu, cítila se trochu nejistá, protože měla dělat něco pro ni šíleně nepřirozeného, tvářit se krásně, negestikulovat… Blablabla. Jako kdyby ty rudé vlasy, co jsou nadále rozpuštěné, nebyly dostatečnou ukázkou její temperamentu. Chůzi však jakž takž ovládá, proto když na ní uplí první pohledy, tak neklopýtne, jen vykouzlí její napůl šílený úsměv, zazubení… Říkejme tomu jak chceme. Pokračuje nadále k redaktorovi tváříc se nad očekávání dobře, prostě je to ona jen v drahé rudé róbě, co má evidentně něco ukázat… No trochu ji to dusí, přeci jenom není zvyklá být stažená jak sardinka v konzervě, ale přeci jen je v tom nějaká ta dívčí elegance, co se asi přenesla geneticky. Věnuje všem okouzlující úsměv a mírně se ukloní žádostivému publiku, co asi na něco čeká… Nejspíše na nějaké zaváhání, nějakou chybu*

Přivítejte prosím okouzlujicí Faith Felicity Black *oznámí publiku dalšího splátce* Páni, vítám tě *přívětivě se usměje* Máš opravdu vznešené jméno *uznale pokýve hlavou* Jak to vidíš se svojí šancí na výhru v těchto naprosto úžasných Čtvrtohrách ? Máš už nějaké plány ?
Ach ano, kouzelné čtvrtohry! *zvedne koutek do obrovského úsměvu a zahledí se na senzacechtivé obyvatele Kapitolu a poté věnuje další úsměv osobě, co ji zpovídá a uznal její jméno za normální… No to je krásné, inu hodí dokonale rudou hřívou a poté mírně zvažuje odpověd… Nakonec energeticky začne mluvit.* Myslím, že šanci mám vždycky a určitě se budu prát za svůj kraj jak nejlépe to bude a budu se snažit nezklamat ani nádherné město Kapitol, co mě tak okouzlil svým šarmem… Každopádně počítám se vším, mohu zemřít, ale nevzdám se bez boje, nikdy. *Zazubí se ladně do publika, srší z ní temperament, energie…* No plánů mám spoustu, samozřejmě, ale nebylo by to překvapení, kdybych vám to řekla a hlavně se to bude odvíjet od situace. Inu nehodlám zradit důvěru lidé, kteří… no nevím jak moc mne mají rádi, ale já je ano. I když mě nejspíše nudou muset zabít. *zazubí se.*

Letos to budou opravdu zábavné hry. Máme tu spoustu schopných splátců. Co říkáš na bodové ohodnocení které dostala Martha Angles z pátého kraje ? Přijde ti něčím zvláštní tak vysoké ohodnocení ?
Určitě to pro ni musí být veliké potěšení, třeba měla štěstí, třeba plány… Nepřemýšlím nad hodnocením ostatních, je tak nepodstatné, stejně v aréně je to pak něco úplně jiného, tak uvidíme, jak se jí povede, jestli bude opravdu nejlepší, tak to si určitě zaslouží velikou slávu, ale pokud ji někdo porazí… *pokrčí rameny s mírným, ale přesto sladkým úsměvem na rtech, vlasy vlají okolo hlavy ve svých dokonalých rudých pramenech připomínající ohen.* Každopádně si určitě zadělala na spoustu silných nepřátel, tak uvidíme. Osud je tak nevypočitatelný. *další úsměv, podívá se také na publikum, samozřejmě, fascinuje ji ta barevnost a dětské nadšení Kapitolanů, ti lidé jsou neskutečně zajímaví a svým vlastním způsobem magičtí, jen ta aura nadšení z her ji opojuje do každé kosti v těle… Necítí se špatně, spíše naopak, odpovídá s klidem, temperamentem jí vrozeným… a září.*

V aréně údajně nebude jídlo. Netušíme jestli si ho budete muset ulovit nebo spoléhat na sponzory. Jak to v tomto ohledu vidíš ty ? Máš už nějaké sponzory ?
No co na tom mám říci… Asi se spokojíme s tím, co dělali lidé kdysi dávno, když ještě neuměli nic jiného, než vydávat skřeky. Neumím si představit, jak to bude vypadat, ale doufám… Sponzory nemám, bohužel, ale uvidíme, kdo bude ochotný nám hladovým splátcům na něco přispět, při nejhorším se o sebe určitě postaráme. A i kdyby ne, alespoň bude legrace. Na arénu se v tomhle ohledu moc těším, bude to určitě něco nezapomenutelného! *Očí jí září potlačovaným šílenstvím, moc dobře ví, co se bude dít, ale to ji naplňuje jen slastným pocitem, že poteče krev, bude muset vlastními bledými pažemi vraždit a škrtit, zabije nevinné lidi, nebo někdo takhle hrdinky umlátí ji… No je to nádherné! Srší z ní nadšení, není zase tak nakažlivé, ale prostě… vypadá jako malé dítě, které dostalo právě tu nejkrásnější a vytouženou hračku.*

To určitě bude *pousměje se* Vážení, tohle byla Faith z druhého kraje ! Děkuji za tvůj čas *rozloučí se s ní*
Přivítejte Thomase Spencera z 2.kraje! *Publikum tleská*
*Když uslyší jak volají jeho jméno, tak se zvedne ze sedačky ve svém obleku a vejde na jeviště, kde už na něj čeká Eleanor.*

Takže Thomasi. Tvoje trenérka je Cloveray Mason.. Co si oní zatím myslíš?
*Krátce se zasměje a zamyslí se, co říct. Ví, že s odpovědí musí být opatrný, jinak by si to potom pěkně odnesl.* Je to dobrá trenérka. Beru jí jako kamarádku, která se dokáže odvázat, ale jako trenérka dbá na všechno. Dává mi užitečné rady, nutí mě jíst a pít zdravě. Prostě dělá vše, co se od trenérky očekává. *Odpoví a na tváři vykouzlí sladký úsměv. Snad ho za to Cloveray nezabije.*

*Jen přikývnu a položímu další otázku* Bojíš se smrti?
*Odfrkne si když uslyší další otázku. Nad tímto se nikdy nezamýšlel a teď má během chvilky odpovědět.* Ano i ne. Ano, protože si myslím, že jsem ještě moc mladý na smrt, stihl jsem uděla moc málo věcí a kdybych se jí nebál, tak se v aréně můžu nechat rovnou zabít. A za určitých..ehm..okolností ne. *Odpoví trochu rozpačitě.* Jen nechci moc trpět. *Dodá k tomu ještě, úsměv z jeho tváře rázem zmizí.*

Tak a poslední otázka. Myslíš ,že dokážeš někoho zabít?
*/Co je toto za otázku?/ Pomyslí si a nepatrně zakroutí hlavou.* Ano, samozřejmě. Kdybych nebyl schopen nikoho zabít, tak se netrénuji na profesionálního splátce. *Odvětí jednoduše a trochu se pousměje. Následně se podívá Eleanor do očí a vyčkává, jestli má povoleno odejít.*

No ne jenže tohle tu říká každý a nakonec se namístě radši zabije. Jako v minulích hrách.No ráda jsem tě poznala. Dámy a pánové to byl Thomas Spencer z 2. kraje*
*Na její slova přikývne, ale radši už nic neříká. Rád by si však neodpustil uštěpačnou poznámku, že předchozí dva ročníky nebyli pro profíky moc dobré. Potom pomalu vstane pošle do publika několik polibků a následně se ukloní. Potom už jen směle odejde.*
*Pomalým krůčkem přijde na podium za Eleanor. Culí se na Capitolany a pomalu usedá do křesla. Snaží se vypadat jako roztomilá panenka*

Všimla jsem si ,že se ke mne blíží další splátce.* vítám tě tu Denisse. Přejdeme rovnou k otázkám.Co si zatím myslíš o tvém trenérovi?
*chvíli si hraje s prstýnki na ruce /A jsem v háji/ pomyslí si ale poté se usměje a podívá na Eleanor* Víte, myslím si že je to úžasná osoba která zaslouženě vyhrála hry. Její ročník považuji za jeden z nejlepších. Bohužel jsem se s ní ještě neviděla, neměla jsem to štěstí. Možná také proto že jsem většinu času strávila sledovaním Capitolu a výzdoby, učarovalo mi to tady. A též u toho vynikajicího jídla co tu máte *usměje se*

Ale to je špatné. Měla by jsi se stvým trenérem scházet aby tě naučil nějaké věci. Nemyslíš si ,že máš menší šanci na přežití?
Vím že je to zlé, když jsem se s ní neviděla. Bohužel opravdu nemám štěstí. Ale to si ani nemyslím, podle mě je důležité si zachovat chladnou hlavu a připravit se na to že nci nebude růžové. Podle mě většina lidí co má trenéry akorát přestane myslet na to, že je to trochu jinak než jim říkali. Myslím to tak že i když přežili arénu, tohle je něco jiného. Pokaždé je to težší a těžší

Upřímě *trochu se jí zalesknou oči od slz* Přijde mi to neferové, myslím že jsem mohla dostat mnohem více. Nechci říkat co jsem předvedla ale..opravdu mi to přijde jako diskriminace *ukápne jí pár slz* Poplácám jí po rameni . Takový je život. Dámy a pánové to byla Denisse z 3. kraje!
*utře slzy a zkusí se usmát na Capitolany. Poté se vděčně podívá na Eleanor* Bohužel *zašeptá než opustí své místo*
  • 3. KRAJ - DICK HEXMAN
  • BODY = rozhovor: 1/10 - oblečení: 7/10
Přivítejte Dicka Hexmana z 3.kraje! * Publikum tleská* Přejdeme rovnou k otázkám.. Jak se cítíš ? Přeci jenom den před vstupem do arény..
Přiznám se, že jsem trochu nervózní. I když to není zas tak hrozné, když vidím své spoluhráče jsem si jistý, že Hry proběhnou rychle a -alespoň pro mě- bezbolestně.

Co říkáš na tvojí trenérku Claudette Fairy?
Moc jsem se s ní ještě nesetkal, ale zdá se mi milá. Jestli jsou všichni Capitolani jako ona, je Capitol ještě úžasnější, než se zdá.

Poslední otázka.. Bojíš s smrti?
Jsem připraven se jí -i když podle mého názoru to bude za hooooodně dlouho- poddat.

Tak to byl Dick Hexman z 3.kraje! *Publikum tleská*
Prosím přivítejte Doutzen Marine z 4.kraje! * Publikum nedočkavě tleská! *
*uslyší, jak jí volají a nervozita stoupá. Jde na pódium za Eleanor a snaží se být co nejvíce klidná a dojde ke křeslu, usměje se na Eleanor a publikum. Není na ní vidět, že je nervózní a pak si sedne na křeslo a čeká, co dál*

Takže ráda tě poznávám. Jak se cítíš den před vstupem do arény?
aké tě ráda vidím. *usměje se na ní a pak přemyšlí nad otázkou* Vždycky jsem chtěla být v aréně. Teď z toho mám trochu strach, ale nemyslím si, že bych byla neschopná. Myslím, že bych toho mohla zvládnout hodně. Jak se cítím? Tak asi takhle... *neví, co by měla říct, tak se jen usměje. Ona totiž sama ani neví, jak se cítí* určitě asi dobře. Cesta zpátky ani není, takže se toho nevyhnu a bát se toho je zbytečné. Smrti se ani nebojím, však jednou musíme zemřít. *koukne na publikum a pak na Eleanor*

Měla jsi docela dost času na výcvik , myslíš si ,že ses přiučila něčemu novému?
Jo to jsem měla a bylo mi to docela k něčemu dobré. *usměje se* Hodně věcí jsem se naučila, třeba jsem vůbec nebyla znalec mezi bylinkami, ale teď už aspoň pár poznám. Teda ty jedovaté, takže tím se v aréně snad ani neotrávím. Ještě třeba rozdělat oheň. Nikdy mě to nenapadlo, ale nikdy jsem to doma nepotřebovala. Na to jsem měla sirky a nebo maskování. Něco, co mi předváděli instruktoři bylo fakt dobré, třeba bych to fakt nepoznala. Zkoušela jsem to i napodobit, ale moc se mi to teda nepovedlo. *už není tak nervózní, jako předtím. Docela je v klidu. Není to zas tak strašné, jak si myslela.*

Když už jsme u těch instruktorů.. Tvoje instruktorka je Cloveray Mason ,že? Co na ní říkáš? Naučila tě hodně?
Myslela jsem spíše instruktory ve výcvikovém centru, ale to nevadí. *pousměje se naní* A ano, Cloveray je teď mojí trenérkou. Nejdřív jsem si myslela, že nás odepíše, ale pak nám i pomohla. Nechci tady nějak o ní mluvit, třeba by se mohla naštvat, ale myslím si, že je fajn a dost nám toho pověděla a i pomohla. *koukne do publika, jestli tam náhodou není a nevidí jí nikde.*

To jsem ,ale hloupá *Zasmála jsem se a publikum začalo také* No ráda jsem tě poznala a držím palce!Dámy a pánové to byla Doutzen Marine z 4.kraje!
Taky jsem tě moc ráda poznala a díky. *stoupne si, usměje se na publikum a na Eleanor a poté odejde a ještě několikrát zamává*
  • 4. KRAJ - SEBASTIEN FINN
  • BODY = rozhovor: 7/10 - oblečení: 0/10
Přivítejte Sebastiena Finna! * Publikum začne tleskat* Vítám tě tu Sebastiane. Takže , brzy tě pošlou do arény! Jak se cítíš?
*Vejde na pódium a usměje se do publika, pak se i trochu ukloní, přičemž dá jednu ruku před pas a druhou nechá podél těla, pak dojde až k Eleanor. Jí taky věnuje milý a veselý úsměv, pak se posadí. Chvíli se nad položenou otázkou zamýšlí.* No cítím se všelijak. *Zasměje se a opře se do opěradla.* Na jednu stranu se do arény těším, protože jsem do Her vždycky chtěl a fascinovalo mě, co dokážou tvůrci Her vymyslet, aby jednotlivé ročníky ozvláštnili a hlavně odlišily. Taky musím přiznat, že se mi docela stýská po domově, nejvíce asi po moři, ve kterém je nejspíše můj druhý domov. *Usměje se a pak se k Eleanor trochu nakloní, jako by jí chtěl říct tajemství, i když promluví normálně.* No, a taky musím přiznat, že se trochu bojím, co si vymyslí tvůrci Her na nás. *Usměje se a mrkne na redaktorku, pak se zase opře a sleduje jí.*

Všimla jsem si tvého tetování. Co znamená?
*Zamyslí se a v duchu si vybaví svoje tetování.* Pravý význam toho ornamentu přesně neznám, ale moje matka vždycky říkala, že to má něco společného se životní energií a tou já většinou dost překypuji, takže to nejspíše bude pravda. *Usměje se a pak nasadí trochu vážnější výraz.* Ovšem pro mě má úplně jiný význam. Nechal jsem si ho udělat hned potom, co můj starší bratr zemřel ve Hrách a nedlouho po něm i moje matka, takže je to pro mě taková menší připomínka jejich památky. *Moc dlouho, ale vážný výraz neudrží a hned po tomhle se pousměje a ztratí tak většinu své předchozí vážnosti.*

Našel jsi si již nějaké spojence?
No, spojence si v jednom případě spíš našli mě.*Zasměje se* Mám tři spojence, ale kdo to je to vám neřeknu, přece vám nezkazím to překvapení. *Usměje se a koukne se i do publika. I když to nejspíše zase takové překvapení nebude.* Prvního spojence jsem našel hned ve vlaku a další dva hned první den v Capitolu. *Spokojeně se usměje, i když tohle jsou spíš informace navíc.* Bylo zvláštní, že zrovna oni mi nabídli spojenectví, když ani nevěděli, co umím a naopak. *Zasměje se a podívá se na Eleanor.*

Ráda jsem tě poznala! a držím palce! Dámy a pánové to byl Sebastian Finn z 4. Kraje!
Nápodobně! *Řekne a znovu se mírně ukloní Eleanor, pak se na ní usměje a se stejným úsměvem se podívá i na publikum. Zamává a odejde z pódia.*
  • 5. KRAJ - MARTHA ANGLES
  • BODY = rozhovor: 10/10 - oblečení: 5/10
*nasadí kouzelný úsměv a přijde na pódium. Ihned jí ozáří leflekrory a tak ještě víc vykulí oči, aby vůbec viděla na cestu. Je už celkem rozhodnutá, jakou roli si vybere a posadí se do křesla*

Vítám tě *usměje se na ni* Letošní hry jsou opravdu speciální tím, že tu máme tak rozkošného andílka jako jsi ty. Pověz nám, jak se cítíš mezi tolika mladými a staršími lidmy ? Doufáš v šanci na výhru ?
*malinko se usměje a skloní hlavu, aby dokázala svůj andělský původ* Cítím se jako jehla v kupce sena. Všichni ostatní se předvádějí, svou stejní, mají dost velké šance na výhru, já mám naopak strach. Všichni jsou o dost velcí, tak mi to připadá, ale rozhodně se umí všichni hezky usmívat *podívá se do publika, aby si dodala odvahy* Každý, dokonce i já má jistou šanci, ale já jí mám o poznání menší a roztomilejší než někteří jiní *roztomile se usměje*Každý by měl mít takové šance, jaké si zaslouží. *je trošku překvapená nad tím, že jí nevadí se takhle rozpovídat* Je těžké vidět všechny vyšší, kteří vás možná zabijí, aby se mohli vrátit domů *vykulí oči ještě víc*

Ale i přez svoji výšku a věk jsi dosáhla nejlepšího ohodnocení při soukromém vystoupení. To určitě mnohé překvapilo. Máš nějaké tajné supersíly ? *zasměje se*
*čekala, že se na soukromě vystopení dostane, přesto absolutně neví, co by řekla* Nejpřekvapenější jsem rozhodně byla já. Ani jsem nečekala, že porota bude tak *na chvíli se odmlčí, protože hledá to správné slovo, které by jí neublížilo* uchvácena tím, co jsem ze sebe dostala. Všichni, hlavně splátci z prvních krajů, doufají, že budou mít nejlepší hodnocení, aby ostatním ukázali, že se jich mají opravdu bát a já si nejsem jista, zda jsem pro ně dostatečnou hrozbou. Samozřejmě mám svá tajemství, ale nemůžu se přeci rozpovídat o celém mém životě? *nadechne se, aby si dodala odvahy. Teď už rozhodně nebude tím neviditelným andílkem, možná se bude stát fronta na to, kdo jí zabije* Ale jsem ráda, že jsem dokázala to, co jsem dokázala *skromně skloní hlavu a usměje se*

I já jsem pyšná že tak mladá dívka jako ty dokáže takové zázraky. Mojí poslední otázkou na tebe je, myslíš že ti tvůj trenér nebo někdo z Capitolu za tvoje výkony pošle nějaké jídlo ? A jak se vyrovnáváš se skutečností že v aréně žádné nebude ?
*zazubí se* Rozhodně by se hodilo, kdyby se našel někdo, kdo by byl mým patronem mimo arénu. Jsem přeci ještě dítě a děti občas umí udělat pořádnou blbost *sama pro sebe se usměje, jelikož jí přijde na mysl chování, které si plánuje pro arénu* Také je zajímavé, co si kdo představuje pod pojmem jídlo. Hostinový stůl a papírové ubrousky tam nejsou nikdy, ale nějaká zajímavá zvířata se tam snad objeví, ne? Je smutné, že jsme prakticky na jídle závislí, takže asi hodně lidí umře hlady *naprázdno polkne a zamyslí se, ale potom se zase zářivě usměje* Doufám, že já mezi nimi nebudu *zamrká do publika*

To byla Martha Angles ! *rozloučí se s Marthou* Ať se ti letošní hry vydaří *usměje se na ni*
*zářivě se usměje a oddychne si, že už to má konečně za sebou. Ještě zamává a odhopká pryč*
  • 6. KRAJ - SUE WILSON
  • BODY = rozhovor: 2/10 - oblečení: 7/10
*Zhluboka se nadechne a pravou nohou vkročí na pódium. Pomalými kroky se blíží ke křesílku. Ani se nenadá a už sedí v křesle. Pak jen slyší potlesk. A slyší jen hlasy. Však zpozorní a uslyší otázku*

,,Vítám tě a jak se cítíš Sue''
*Sue nejdřív přemýšlí, aby neřekla něco špatně, aby se to neobrátilo proti ní* ,,Abych pravdu řekla, tak celkem klidně'' *řekla s úsměvem.*

*Perrie úsměv opětovala.* ,,A pověz mi, jak si myslíš, jak ti to asi půjde v aréně?''
*Sue trochu polkla a trochu se jí sevřelo srdce, z ještě klidným hlasem řekla.* ,,Myslím si, že v aréně se to moc odhadnout nedá komu se povede a komu ne, ale myslím si, že by to nemuselo být tak strašné."

*Perrie se ušklíbla a koukla se na Sue trochu zvláštním pohledem.*
*Sue už bylo jasné, že se chystá na nějakou speciální otázku.*

,,Řekni Sue, budeš v aréně spíše zabíjet nebo budeš přežívat do posledních chvil?''
*Teď se jí sevřelo srdce úplně. Nevěděla jak na tuto otázku odpovědět.* ,,Já uvidím, co bude v mých silách a jak to tam budu prožívat. Doufám, ale že kat ze mně nebude.

*Perrie se zasmála.*
*Sue však na ní jen koukala a snažila se jí poslouchat. /Už aby to skončilo/ pomyslela si.*

*Perrie jí podávala ruku a říkala* ,,Děkuji za tvůj rozhovor, ať se ti daří. Sue Wilson, z šetého kraje!'' *křičela a jí zvedala paži.
*Nakonec Sue odkráčela z pódia pryč.*
*s úsměvem přes celou tvář vchází na pódium a mává publiku. Míří k Perrie*

Vítám tě mezi námi *usměje se* Letos jsi předvedl úžasné představení při úvodní jízdě na vozech. Ale to ostatně všichni splátci. Jaká pro tebe byla tato jízda ?
Milášéék *usedne vedle Perrie, uvolní se a zasměje se* Ehm... Velice záživná. Nejtrhlejší akce v celém Panemu, co se kdy odehrála *směje se a utírá si slzy smíchu* Na tenhle zážitek nikdy nezapomenu. Aspoň do své smrti ne *směje se*

Při soukromém vystoupení jsi dosáhl podle mě nízkého ohodnocení. Co říkáš na hodnocení Marthy z pátého kraje ? *pozvedne obočí*
*Povytáhne obočí* A to vadí? *zasměje se* Já mám pocit, že to moc nevadí, stejně mě to příliš neovlivní *na tváři se mu vytvoří záhadný úsměv* Však je to číslo mého kraje, tak je to nanejvýš v pohodě *řekne s tím svým úsměvem a opře se v křesle. Na chvíli se podívá do publika, pak do kamer, a pak zpátky na Perrie. Usměje se*

V aréně nebude žádné jídlo. Jak hodláš tento stav přežít ?
*zakloní se dozadu a vykulí oči* Žádné jídlo? *mlčí*Jídlo... *najednou se zasměje* Jídlo je k ničemu. Kdyžtak umřu, tak co? Lidé umírají denně a tohle není žádný problém *směje se* Ani nejsem tak důležitá osoba, která by měla vyhrát... Přeji to někomu jinýmu... Měl by to být chlap, vzhledem k minulým hrám, ale to se ještě uvidí, co? *najednou zmlkne* Nějak jsem odbéhl od témata, co? *zasměje se* Fajn, takže k tomu jídlu. Nijak se s tím vypořádávat nebudu a budu dělat, jako kdybych hlad neměl *usměje se zase tím svým záhadným úsměvem*

To byl náš "košíčkový" Patrick z šestého kraje !
  • 7. KRAJ - NICOLE MAYER
  • BODY = rozhovor: 1/10 - oblečení: 9/10
*Zhluboka se nadechne a kráčí na pódium s milým úsměvem. Snaží se aby nevypadal moc křečovitě. Posadí se do křesílka a zamává kapitolu.*

Vítáme tě Nicole ! *usměje se na ni* Letošní hry je zde mnoho schopných splátců. Našla jsi si přátele či i nějaké nepřátele ?
Jsem ráda, že tu mohu být. Musím souhlasit, je tu plno schopných plátců. *Přikývne.* Přátele naštěstí mám. A nepřátele doufám ne.

Máš už nějakou strategii pro letošní hry ? A nebo se chystáš spoléhat na své spojence ?
*Chvilku nad tím uvažuje.* O mé taktice bych pomlčela. *Tajemně se usměje.*

Jsi opravdu tajemná *zatváří se tajemně a pak se usměje* A co informace že v aréně nebude jídlo ? Jak se cítíš ?
Tajemná? *Zasměje se.* No to nevím. *Při zmínce o jídle jí zmrzne úsměv na rtech.*Jído mi bude chybět, ale hodlám bez něj přežít. Co jiného mi zbývá? *Usměje se*

To byla Nicole Mayer ! *mrkne na ni* Hodně štěstí v aréně!
*Uslyší, jak volají její jméno. Polkne a vstane z lavičky. Upraví si šaty. /No tak, Syd, tohle zvládneš. Pamatuj, co říkala Eliza.../, pomyslí si a vyjde směrem k pódiu. Už cestou nahodí zářivý, neupřímný úsměv a když ji zaplaví všechna ta světla, začne mávat. Sylší capitolany. Dojde až do středu jeviště a posadí se na křesílko naprosti moderátorovi.*

A tady přichází Sydney Johnson ! *představí ji a nasadí opět ten samí úsměv* Takže Sydney, máš už nějaké spojence ? Nebo jsi vsadila na jinou taktiku přežití v aréně ?
*Usměje se a zahledí se do publika. Poté zpátky na Perrie.* Normálně bych to neprozrazovala, ale že jste tak skvělé publikum...Ano, už mám nějaké spojence. V tomto dám na radu své trenérky. Taktiku k přežití v aréně však stále vytvářím. Jsem dobrý stratég. Domnívám se, že nakonec budete všichni příjemně překvapeni. *zasměje se a usměje se na publikum. Pak šibalsky mrkne, jakoby šlo o nějaké tajemství jenom mezi ní a tisícovkou dalších lidí.*

Tak to si určitě nenechám ujít *mrkne k publiku* Necháváš si tedy poradit hlavně od své trenérky nebo si něco zařizuješ jenom podle sebe ?
Pokud mi má trenérka radí, poslouchám ji. Myslím, že bych byla hloupá, kdybych to nedělala. *zasměje se, ale pak vážně, i když s úsměvem, pokračuje* Beru si k srdci všechno co mi říká. Myslím, že ví, co nám radí, sama vyhrála Hladové Hry a to je určitě obrovská pocta. Navíc už jeden rok trénovala. Takže pokud mi něco poradí, poslechnu ji. Ale jsem přeci jenom tvrdohlava. *mrkne do publika* Ráda si věci organizuji podle sebe. Rady jsou dobré, ale ne vždy je to stajné. Arény jsou pokaždé jiné a tohle jsou navíc Čtvrtohry! Bude pro nás připraveno určitě něco velkolepého a já se nemůžu dočkat. Proto ovšem musím mít také své nápady a své strategie. Takže takhle se já zařizuji. Beru si to potřebné a přidávám své vlastní nápady. Navíc, jsem přispůsobivá. Nečekané situace mi nedělají problémy. *Zasměje se a uhladí si účes. Léžerně se opře do křesílka a přehodí nohu přes nohu. Do publika hodí sebevědomý, koketní pohled.* Ano, v aréně nebude žádné jídlo. Je to určitě pro začátek velmi nepříjemné, ale jsem velmi schopný lovec. Dokážu vystopovat jakékoliv zvíře, které bude v aréně žít a ulovit ho, čili mám o potravu postaráno. Mám samozřejmě plány pro všechny případy. Nebou zvířata? Dobře! Ukradnu prostě jídlo jinému splátci, který ho má! Pošle li mi něco trenérka nebo jiný sponzor, budu to střežit jako oko v hlavě, ale nespoléhám na to. Bylo by to ode mne hloupé, i když samozřejmě, jakoukoliv pomoc a sponzoring uvítám a patřily by vám za něj moje nejupřímnější díky. Přeci jen, tak skvělé publikum jako jste vy přeci podpoří svoje favority *zasměje se a vyhlédne si několik mladých mužů v publiku a pošle jim svůj vzdušný polibek. Poté se otočí zpět.* Jsem schopná přežít s čímkoliv a kdekoliv.

V tom případě se mají první a druhé kraje čeho bát, když zde máme tak schopnou splátkyni *usměje se do publika* To byla Sydney Johnson *rozloučí se s ní* Přeji ti hodně štěstí v aréně
Děkuju mnohokrát. Ráda jsem vás poznala. *rozloučí se a zamává publiku. Pošle ještě několik vzdušných polibků a poté už se ladným krokem s úsměvem odebere zpět.*
  • 9. KRAJ - ZAYN NIKOLSON
  • BODY = rozhovor: 0/10 - oblečení: 8/10
  • 10. KRAJ - VRIES ROYL
  • BODY = rozhovor: 5/10 - oblečení: 4/10
*Vejde na podium v černém smokingu s červeně diamantovou kravatu, jakmile uvidí Capitolany nasadí zářivý úsměv a začne jim mávat, poté se posadí k moderátorce a ještě mávne*

Vítám tě zde *usměje se* Jak to vidíš se svojí šancí na přežití při letošních hrách ? Našel jsi už potencionální spojence nebo i nepřátele ?
No sice jsem moc nezabodoval u soukromých vystoupeních a upřímně na Přehlídce ve vozech moji stylisti odvedli mizernou práci, to musíte uznat ne? *Koukne povzbudivě na Capitolany* Ale myslím že bych mohl přežít *Usměje se* Zase ale nikdo nevíme co si pro nás tvůrci her připravili *Ušklíbne se* Jsou to přece Čtvrtohry nebo ne? A zatím spoléhám na sebe ale doufám že se někdo objeví *Usměje se*

Ano, například moji přátelé se k tvým holínkám vyjádřili jako k ..no dámským. *jemně se pousměje* Ale zpět k hrám. Máš již nějakou strategii či budeš jednat podle momentálních situací ?
*Zasměje se* Strategii mám a klidně vám jí prozradím *Koukne na Capitolany a zářivě se usměje* Chcete? *zeptá se a čeká na odpověď* Tak já vám to řeknu *zasměje se* Moje strategie je přežít a vyhrát za každou cenu! *Usměje se* Aby ten náš 10. Kraj měl taky jednou vítěze! *zasměje se* A ne jen ledajakého ale vítěze čtveroher a to už je něco *Zasměje se a čeká na další otázku se kterou si nejspíš také hravě poradí*

Ale tvoji strategii může pokazit jedna maličkost *usměje se* A to je nedostatek jídla kterým nás tvůrci her překvapili. Jak to cítíš ty ? Zhatí to tvé plány či naopak ?
Jsem z 10. Kraje a dokáži se obejít bez jídla a i několi dní bez vody *Mrkne na ní* Já to zvládnu a vydržím to a navíc si dokážu i něco ulovit nebo i vyrobit vlastní zbraň co se u nás učí děti vyrábět už v 1. Třídě *Zasměje se* Takže ne moje plány my to nezhatí

To byl Vriel Reyes z 10 kraje dámy a pánové *rozloučí se s ním* Děkuji za tvůj drahý čas a hodně štěstí při hrách
  • 11. KRAJ - LILIAN GEUSON
  • BODY = rozhovor: 4/10 - oblečení: 6/10
*S úsměvem vejde na pódium, ještě si upraví lem šatů a vesele zamává do publika. Posadí se a čeká na otázky*

Vítám tě mezi námi *přivítá Lilian* Takže, těšíš se na letošní hry ? Myslíš že máš šanci přežít mezi tak velkou konkurencí ?
*zářivě se usměje a spustí* Samozřejmě, letošní hry budou určitě úžasné, už jenom tím, že to jsou čtvrtohry. Jsem opravdu nadšena, jak se všichni snaží, abychom vypadali co nejlépe *vychrlí ze sebe* Samozřejmě přežiju, ale to si snad myslí každý. Ale každý má v sobě něco, co třeba bude potřeba a to mu pomůže vydržet až do konce *zase zamává do publika*

Pevně věřím že ze sebe vydáš jen to nejlepší. *povzbudivě na ni mrkne* Jak jsi na tom se spojenci ? Chystáš nějakou speciální strategii či něco podobného ?
*nenápadně svěsí úsměv, ale hned zase nasadí nový* Spojence žádné nemám, zatím, nechci se na nikoho vázat. Jelikož neznám arénu, je težké si připravovat něco dopředu, ale pomalu už si plánuji *zatváří se záhadně*

Doufám že stihneš vše předvést *zasměje se* Letos nám tvůrci her vzkázali že v aréně nebude jídlo. Co si pod tím představuješ ?
*usměje se* Asi to, že budeme všichni hlady a budeme závodit, kdo to vydrží déle. No nic, už je čas, abych se rozloučila *vstane, ukloní se a jde do zákulisí*

To byla Lilian Geuson ! Dámy a pánové letos to budou opravdu nezapomenutelné hry !
  • 11. KRAJ - JARED SHADES
  • BODY = rozhovor: 2/10 - oblečení: 0/10
*Přichází na pódium a vidí tam někoho jiného. Podívá se na publikum a sedne si.*

Vítám tě Jarede *usměje se na nově příchozího * Při soukromém vystoupení jsi dostal velmi nízké hodnocení. Jak to teď vidíš se svojí šancí na přežití ?
Zdravím. *taky se na ně usměje* Říká se, že soukromé hodnocení není všechno, ale i tak mě to znepokojuje. *koukne na ní* Ale kdyžtak budu nakonec běhat.

Aby jsi nakonec nebyl ten nejrychlejší splátce v aréně *zasměje se* Jak jsi na tom se svojí strategii ? Spoléháš na svoje schopnosti nebo strategii ?
Stát se to může, ale čekám se smrtí a není to věc čeho bych se zrovna bál. *ušklíbne se* Radost mi to sice neudělá, ale co. *přemýšlí nad další otázkou* Nemám žádnou strategii a ani jsem si nestačil najít spojence, snad třeba stihnu ještě v aréně. Jinak se budu asi schovávat. Určitě strategie, ale schopnosti moje taky občas neuškodí.

To byl Jared Shades z jedenáctého kraje ! Těšilo mě *usměje se*
Posted by at

other worlds

stranger2s.jpg