[ rendel šókros ]
 |
|
× [species] human × [date of birth] december 24, 2206 | ♑︎ capricorn × [loyalty] anticapitol × [credits] 0 | |
vitality [ 0 ] × defense [ 2 ] × deceased - podříznuté hrdlo: Nate Holbourn
- Jelikož Jedenáctý kraj neoplývá zrovna bohatstvím a jen těžko by se mu dostalo toliko bojové péče jako profíkům, nikdy nad Hrami nepřemýšlel. Jejich sledování trpěl jen z povinnosti a všechno to nazýval jen hloupým divadlem pro zkrácení času těch idiotů z Kapitolu, což mu prostě přineslo jistou stránku nebojácnosti. Nejednou se postavil na stranu slabších, za které bojoval, a nejednou za to byl veřejně zbičován. Co mu osud ale nadělil, tak to velké charisma. Jeho empatické cítění – vyvolávat emoce v jiných jen pomocí slov, jsou prostě jeho. Je sám sobě přítelem a svobodným. Platí pro něj to, že nikdy není nudný a předvídatelný – vždy dokáže něčím překvapit a obohatit situaci. Vtip by mohl být jeho druhým jménem a ačkoliv je to občas až trapné, nevadí mu dělat si srandu ze sebe, ba dokonce naopak, dělá si ji rád. Nikdy se nijak nesnažil zalíbit se ostatním nebo se jim zavděčit, protože vzdát se sám sebe pro něj nepřipadalo v úvahu. Jedinou brzdou v jeho životě byl jeho otec, dokud se nezabil. Za svými názory si ale stojí, což z něj dělá dost naivního člověka. Kromě toho, že je i pracovitý, naučil se ohánět sekerou a loveckými noži, protože čas od času musel i lovit, což je pro některé dost náročné. A ačkoliv je to stále “puberťák”, síly má dost právě díky práci, která mu dodala i dost ohebnosti a pružnosti. Umí dobře šplhat a výšky v něm vyvolávají jistý pocit euforie. Co se týče zbraní, kromě sekyr, dýk a podobných dostupných zbraní, jako jsou srpy, kosy či vidle, se dokáže ohánět dost dobře i rukama. Díky jeho vytrvalosti a pracovitosti má i nějakou tu výdrž a o přírodě něco málo ví, díky jeho adoptivním sousedům.
- Jeho hlavní slabina bude asi nepřipravenost. To, že by v osudí mohlo být i jeho jméno, naprosto vymanil z hlavy, a když se odehrává Sklizeň, většinou je někde vzadu a jen točí očima. Měl v životě tolik smůly, že Hry by to všechno jen podtrhly, a právě proto věří v to, že si na něm život už smlsnul dost, a tak není možnost, aby ho ještě donutil nějaký papírek jít do Her. Takže nepřipravenost. Žádné taktické myšlenky, bojové pohyby, chuť vraždit, ani nic podobného od něj nečekejte. Další velké mínus bude jeho důvěřivost a naivita s dobrosrdečností. Protože se většinou staví na stranu těch, co vypadají slabě. Naivně si myslí, že všechno, co dělá, dělá pro dobro ostatních, a ne pro své. Je hodně důvěřivý, ale to jen proto, že je všemu otevřený, takže získat si ho není těžké – to už je těžší se ho zbavit. Další velké mínus může být jeho sklon k pití. Ačkoliv stále není plnoletý, propadl alkoholu již před nějakou dobou a topil se v něm. Jeho paměť je lehce nespolehlivá a občas zapomíná i to, co by neměl. Pokud se vás pětkrát zeptá, jakže se jmenujete, není to tak, že byste ho nezajímali, prostě to po nějaké době vypustí a dál se tím nezaobírá.
- [ file 001 ] Narodit se do Jedenáctého kraje není žádná výhra, co si budeme. Chudoba a hromada práce nejsou asi ničím, co by každý chtěl. No Randalovi do vínku nic lepšího osud nenadělil. Chudá rodina, první a jediné dítě, jelikož matka při porodu zemřela a otec alkoholik se přes to dlouho nemohl přenést. Jeho syn pro něj byl vrahem, odpadem společnosti a panákem na vybití nervů. Když byl ještě malý, těžce to nesl a byl takzvaný srabík, co zalezl pod postel a nevystrčil paty, dokud jeho papánek neopustil místnost. Čas se ale pohnul o kus dál a bylo potřeba, aby Randal dospěl v muže – jak s jeho oblibou říkal jeho otec, když ho mlátil hlava nehlava. Naštěstí jejich sousedi, již děti mít nemohli, byli shovívaví a v dobách největšího pekla ho dokázali skrýt, šatit, krmit a vychovávat. Ba dokonce mu sehnali i práci již v útlém věku, aby byl schopný si obstarat jídlo sám. Zprvu chodíval pomáhat sbírat chmel do jednoho z pivovarů, kde se uchytil a byl schopen nosit domů i nějaké ty drobné. Když dovršil věku puberty, stále pracoval, no doma se nezdržoval vůbec. Adoptoval si „sousedy“ za rodiče a svého zhrzeného a alkoholického otce se pokoušel vymazat ze života. To ovšem jen do chvíle, kdy mu prásklo v palici a šel si pro svého syna zpět. Když napadl ty dva, co si ho vzali k sobě, Randal to už nevydržel a vyrazil proti vlastnímu otci. Docela ho zmlátil a tím, že se postavil svému strachu, objevil v sobě nitku vedoucí k tomu, že se nemá čeho bát. Od té doby chodil s hlavou zdviženou a kdykoliv viděl někoho, kdo potřeboval pomoct, byl to on, kdo nabídl pomocnou ruku a to i v případě, že mu následně přistálo na obličeji několik pěstí. Rozhodl se prostě se životem porvat a vyhrát. Uběhl nějaký ten půlrok od rvačky s otcem, který se rozhodl ukončit svůj život, což Randala jaksi rozhodilo a ponořil se do alkoholu taky. Ačkoliv byl mladý, věděl, jak se k čemu dostat, přeci jen pracoval v pivovaru. Nějakou dobu svou práci zanedbával, než mu bylo promluveno do duše a vrátil se zpět k tomu, co dělal. Ovšem v tom alkoholu si libuje i nadále, ale vždy dodržuje onu zásadu, že práce má přednost, protože bez ní ten alkohol nebude, že jo!
