[ θəˈlæsə ˈmɜːrvɪn ]
 |
|
| |
vitality [ n/a ] × defense [ n/a ] × reputation [ 0 ]
- Na první pohled by si každý mohl myslet, že je výborně trénovaný zabiják, zvlášť když pochází z profesionálního kraje a navíc studuje na Akademii Iver. Má sice základní znalosti o přežití v divočině a jak ovládat zbraně, včetně dovedností, které se naučila na Iveru, ale skutečnost je trochu jiná. Ve skrytu duše ji to všechno hrozně odrazuje. I když se naučila, co by měla, nikdy se necítila pohodlně v roli někoho, kdo je připravený zabíjet. Do všeho tedy dává mnohem méně, než by mohla, nebo než by se od ní očekávalo. Nikdy neplánuje, že by se dostala do Hladových her, a raději by se jim obloukem vyhnula. Lidé kolem ní často nechápou, proč vůbec navštěvuje školu jako Iver, když se to úplně nehodí k jejímu charakteru. Ona sama se ale dostala na tuto školu tak trochu náhodou a rozhodla se v ní zůstat, protože věří, že jí to může zajistit lepší budoucnost. V oblasti zbraní je určitě nadprůměrná, zvlášť když se vezme v potaz ostatní kraje. Je to profík, ale mezi těmi nejlepšími v profesionálních krajích by ji nepovažovali za špičku. S menšími zbraněmi si poradí skoro vždy — nejvíc jí sedí vrhací nože, protože s nimi nemusí přicházet do přímého kontaktu s nepřítelem. V Iveru se učí spoustu dalších věcí, které nejsou jen o zbraních a bojových dovednostech — například přípravu jedů, manipulaci nebo taktiky, jak se vyhnout konfrontaci, když to není nutné. To všechno jí dává širší spektrum dovedností, které dokáže využít, když je to třeba. Má přehled o přírodě a o tom, jak se v ní orientovat, ale v úplně neznámých prostředích by se cítila ztracená. Lesy kolem Akademie zná do posledního stromu, což jí dává jistotu. Plavat umí a snaží se udržovat kondici, i když fyzická námaha není zrovna její vášní. Všech těchto znalostí si cení, protože ví, že to může být důležité i pro život tam venku, který může být pro slabé jedince krutý.
- Nepatří mezi svalovce. Chybí jí síla, takže v boji zblízka je na tom dost špatně. Těžké zbraně by sice dokázala technicky ovládat, ale velmi rychle by se vyčerpala. Proti silnějším protivníkům, ať už klukům nebo holkám, by asi neměla šanci, i když se umí bránit. Sebeobranu ovládá, ale její přístup k výcviku je spíš pasivní než aktivní, a to ji v boji zblízka značně brzdí. Ačkoliv dokáže být v manipulaci a strategii velmi chytrá, její naivita jí občas přidělává problémy. Věří, že lidé jsou v jádru dobří, a i když se kolem ní pohybují často arogantní a sebestřední typy, její pohled na svět to nikdy nezměnilo. Dokonce ji to občas překvapí, když najde v některých lidech kousek dobra, i když to není vždy na první pohled jasné. Tato víra v dobro jí ale často brání vidět manipulaci, a to i v situacích, kdy si uvědomí, že se nechává oblbovat. Jakmile si někoho oblíbí, bývá vůči tomu slepá. Možná je to i tím, že se často cítí osamělá, a proto se snaží se všemi vycházet. Snaží se být za dobře s každým, i když to někdy znamená, že se nechává zneužít těmi, kdo si jí neváží. Uvědomuje si, že by měla být obezřetná, ale občas ji to nutkání být oblíbená přivede do problémů. Má tendenci se příliš soustředit na ostatní. Možná proto někdy propadá toxickým vztahům, protože si je neuvědomuje nebo se prostě příliš nadchne pro něco, co není správné. Má strach z hadů a někdy trpí úzkostnými stavy, kdy má pocit, že ji nikdo nemá rád. Tento strach ji může paralyzovat v situacích, kdy je sama, nebo když se cítí opuštěná, což z ní může udělat snadný cíl pro ty, kdo by ji chtěli ovládat.
- [ appearance ] Thalassa je malá — a tím myslíme opravdu malá. I mezi těmi menšími lidmi vypadá, jako by byla o hlavu kratší než ostatní. Její hnědé oči mají něco hravého, možná i trochu zvědavého. Většinou působí jako někdo, kdo věčně něco zkoumá, nebo o něčem přemýšlí. Na druhou stranu mají v sobě i náznak drzosti. Vlasy má hnědé, lehce vlnité, často je nechává volně spadat kolem ramen, ale když se jí chce, dokáže s nimi udělat kouzla. Pokud má čas a náladu, dokáže se odvázat i s účesy a líčením. Líbí se jí přirozený vzhled, ale pro řasenku nikdy neudělá kompromis. To je její základ, který nikdy nechybí. Pokud jde o oblečení, její styl je trochu kontrast k tomu, jaká je uvnitř. Na první pohled může působit jako rebelka, co se nezajímá o pravidla, ale ve skutečnosti je to spíš jen maska, kterou si nasazuje. Nejradši nosí kožené věci — bundy, boty, jakýkoliv kousek, který se k ostatnímu hodí. Bez kožené bundy nevyjde z domu, i když v zimě se jí to nevyplácí a místo toho raději vymění bundu za teplejší, protože by jinak umrzla. Neobléká se příliš extravagantně, ani obyčejně. Pod tím vším ale není žádná tvrdá vnější slupka, jen trochu masky pro svět, který ne vždycky chápe její vnitřní svět.
- [ personality ] Na první pohled může Thalassa působit přidrzle, zvlášť když není zrovna ztracená v myšlenkách. Když se její mysl ocitne jinde, vypadá, jako by byla naprosto mimo, což může lidem dát pocit, že je nezúčastněná nebo se na ně dívá z výšky. Ve skutečnosti je to ale spíš snílek — neustále přemýšlí nad tím, jak by všechno mohlo být lepší. Skoro pořád nad věcmi přemýšlí, a to tak moc, že ji to ubližuje. Je tichá a opatrná, což může působit, že si drží odstup, protože si myslí, že je nějak víc než ostatní. Ve skutečnosti je to právě naopak. Má strach projevit se a ukázat, kdo opravdu je, a proto si občas vytváří masku rebelky, aby zakryla svou vnitřní zranitelnost. Přesto dokáže být i společenská, když na to přijde. Není to tak, že by nechtěla konverzovat, ale vždycky je radši, když někdo jiný udělá první krok. Jakmile to udělá, už je schopná konverzaci udržet a neztrácí se v ní. To ale neznamená, že by seděla a čekala, až ji někdo přijme. Má ráda, když má kolem sebe lidi, protože nesnáší samotu. Dokonce ji ani nezajímá, jestli je to člověk, se kterým se chce opravdu bavit — hlavní je, že není sama. Je hodně trpělivá a dost toho snese, ale jakmile její trpělivost dojde ke konci, dokáže udělat pořádnou scénu a tomu člověku se i zákeřným způsobem pomstít. Někdy ji přetíží i maličkosti, takže když má pocit, že už toho bylo dost, je schopná vypustit všechnu svou frustraci najednou.
× × ×
- [ file 001 ] Thalassa se narodila rodičům, které nikdy nepoznala. Oba zemřeli, když byla ještě velmi malá, a jediné, co si z té doby pamatuje, je prázdnota. Nepamatuje si je, ani jak vypadali. Jediné, co jí zůstalo, byly vzpomínky její o sedm let starší sestry Marissy. Když se zeptala na příčinu, Marissa jí řekla, že to byla nějaká havárie na lodi. To, že jejich rodiče byli popraveni, jí neprozradila. Nechtěla zničit její pohled na svět, který by se mohl změnit v zahořklost a nenávist vůči systému. A tak Thalassa vyrostla bez jakéhokoli vědomí o minulosti své rodiny. Obě sestry byly odloženy do dětského domova, odkud je nikdo nevytáhl. Bylo to ale tím, že většinu šancí sabotovaly. Nijak si v té době neuvědomovaly, že tím přišly o normální život. Když Marissa dovršila osmnáct let, opustila systém, ale protože bylo pro Thalassu náročné najít nový domov, zůstaly spolu. Marissa vzala na sebe roli „matky“ a začala pracovat v restauraci, aby uživila obě. Thalassa v té době chodila jen do školy a vůbec si neuvědomovala, jak těžké to pro Marissu bylo. Teď, jak roste, začíná chápat, jak velkou oběť její sestra podstoupila, aby jí zajistila lepší život. Pak se ale na ně usmálo štěstí, nebo spíš náhoda. Marissa potkala starší ženu z Kapitolu, která ráda navštěvovala restauraci, kde pracovala. Vztah mezi nimi se postupně vybudoval, ale po několika měsících, kdy se stihly stát přítelkyněmi, žena zemřela. I když jim neodkázala žádné jmění, zanechala po sobě dopis, který poslala těsně před svou smrtí. V dopise stálo, že by chtěla Marissu i Thalassu poslat na prestižní internátní školu, aby mohly začít nový život. Připojila kontakty, a dokonce i ředitel školy o nich věděl. Bohužel se však ukázalo, že Marissa byla pozadu ve studiu kvůli zanedbání v minulosti a neměla šanci na školu nastoupit. I přesto se rozhodla Thalassu na školu poslat, protože věděla, že její sestra má větší potenciál než ona. Vždycky dělala všechno pro ni. Asi po roce však Thalassa zjistila, proč tomu tak bylo. Marissa byla nemocná. Trpěla nemocí, která se neprojevovala hned — něco, co ji pomalu a nenápadně oslabovalo. Příznaky byly zpočátku tak jemné, že si jich nikdo nevšiml. Později už to nešlo přehlížet a ukázalo se, že jde o Huntingtonovu chorobu, která postupně ničí motorické schopnosti a způsobuje neustálou únavu. I když byla dlouho schopná fungovat, časem se její tělo začalo měnit a ona si pomalu uvědomovala, jak moc ji nemoc ovlivňuje. Nakonec, i když to bylo vše tak pomalé a nenápadné, jí nemoc vzala více, než čekala. Od té doby je Thalassa na svět úplně sama. Její sestra jí zůstala jako poslední opora, ale její smrt znamenala definitivní konec. Od té doby Thalassa stále zůstává na Akademii Iver, kde se stala součástí komunity učitelů a studentů. Vlastně ani neví, co se děje v jejím domovském kraji, protože už tam téměř nezavítá. I když je pro ni Iver novým „domovem“, stále se cítí osaměle, obklopená lidmi, kteří jí mohou připadat jako náhradní rodina.
