[file_001] // origin & early life
Nyx Varela se narodila v jedné z nižších čtvrtí Osmého kraje. Její rodiče pracovali v textilce. Matka šila uniformy pro Kapitol a otec obsluhoval stroje, které se nikdy nezastavily. Když jí bylo asi osm, stroj, u kterého otec pracoval, selhal. Nebyl to příběh, o kterém by se mluvilo. Jen další jméno, které zmizelo ze seznamu směn. Matka nedlouho po smrti otce chřadla, sama na Nyx nestačila, byla vyčerpaná, podvyživená a možná i nemocná. Nyx si nepamatuje, kdy přesně, jen ví, že jednoho dne už se její matka domů nevrátila. Nikdo ji nehledal, nikdo na ni doma nečekal, zůstala sama. Systém ji zařadil mezi další děti bez rodiny. Skončila v přeplněném ubytování pro sirotky, které působilo spíš jako sklad než domov, a přesně zde se naučila nejdůležitější věc, která ji dostala takhle daleko. Naučila se být tichá, nenápadná a pozorná ke svému okolí. Od velmi nízkého věku pracovala. Neoficiálně, později už oficiálně. Dělala všechno, třídění látek, opravy, noční směny, dělala všechno, co ostatní dělat nechtěli. Jehla a nit jakoby se staly přirozeným prodloužením jejích prstů. Postupně se posunula na místa, kde není permanentní kontrola. Naučila se opravit, co jen šlo, upravit velikosti, schovat věci do švů, zamaskovat poškození. Lidé si ji začali pamatovat. Ne jménem, to ne. Jen jako tu tichou holku, co se na nic neptá a opravuje. Nikdy si k sobě nikoho nepustila moc blízko. Po vší té ztrátě kolem sebe postavila pořádně vysokou zeď. Žije ve světě, kde všechno něco stojí, a ona se snaží zaplatit co nejméně.
