[ kyrah glenšá ]
Player: Lauri  Defense: 3 Victory year: 116th Annual Hunger Games | Contact: dee.braineater@gmail.com Token: - Hobby: Malování, kreslení, tesání soch |
[ before the Hunger Games ] Kyra je poměrně dobrá v běhu na krátké vzdálenosti, jelikož umí vyvinout skutečně velkou rychlost, avšak hodně jí ubírá její výdrž, tudíž nejvíce vydrží pouze v poklusu. Na svůj věk je poměrně silná a již vlastní pár zkušeností s chladnými i dálkovými zbraněmi. Umí si zachovat chladnou hlavu, takže nějaké nervování jde naprosto mimo ni. Dá se říci, že je poměrně dobrá i v hodu, takže pokud by bylo třeba někoho strefit kamenem či jinou municí, štěstí a schopnost obvykle bývá na její straně. Plavat umí poněkud obstojně, avšak neumí moc stylů plavání. Vzhledem ke svému kraji nemá moc šanci trénovat, avšak tréninkem pro ni může být každodenní život – obstarávání si potravy a dalších věcí důležitých pro domácnost. Je celkem šikovná a dokáže vázat uzle a taky i hezky kreslit, i když to by jí v aréně asi život nezachránilo. Doma často vaří a umí to s noži, stejně jako umí rozdělat oheň a nějak připravit jedlý pokrm.
[ the days after ] Aréna jí uštědřila lekci, v kterou možná předtím věřila, ale nevěděla, jak rozsáhlá ta lekce bude. Musela být stále ve střehu, pozorná, aby jí nic neuniklo. A nebránila se jen před ostatními splátci, stále se musela držet na pozoru i před svými spojenci, kvůli čemuž je ke svému okolí podezřívavá. Pořádně si vše prohlíží, než někam vstoupí, jako by stále čekala nebezpečí. Tím upadla její důvěra v ostatní, i když ne ve všech případech se to vyplatilo. Mezi její nejoblíbenější zbraně stále patří dýka, zvláště jedna, kterou dostala a stále ji nosí u sebe, jak sama říká „pro případ nouze“. Když se mohla vrátit do jakž takž normálního světa, začala se ohánět s nůžkami a látkou, jelikož si sama navrhuje modely. Špatně se jí nevede ani se štětcem nebo tužkou a do svého uměleckého umu zatáhla i sochařství. Je radši sama, když může pracovat, uklidňuje ji to a potom je milá na ostatní. Zlepšila se v plavání, už to není jenom takové držení se nad hladinou, ale už je schopná plavat v tempu a daleko.
[ before the Hunger Games ] Výdrž rozhodně není v její prospěch, takže není moc dobrá na dlouhý běh či jiné akce, ve kterých se hlavně sází na výdrž. Moc dobře se jí ani nevede při potápění, jelikož se musí často vynořovat na hladinu kvůli přísunu kyslíku. Nekamarádí se ani s auty či dalšími prostředky, tudíž v aréně by to mohla být její velká slabina. Moc se v životě nesetkala s nějakou technikou, jedině s šicím strojem, ale kdyby před ní někdo postavil počítač, tak vůbec nebude ani vědět, co to je. Co se týče konstrukce různých pastí, dalo by se říci, že to zrovna není její nejsilnější stránka. V přírodě to moc neumí. Přežívá sice, ale kdyby měla žít v lese, musela by se toho hodně naučit. Umí sice vařit, ale jsou to takové ty základní věci. Sama neví, jestli by byla schopná někoho zabít či někomu ublížit. Není moc dobrá s lidmi, má radši svou vlastní svobodu. Nikdy nelovila zvířata, to by také nezvládla.
[ the days after ] Stále z ní není žádná extrémní běžkyně zralá na maratón, ba dokonce ani nijak lépe neumí se zbraněmi typu meč a tak podobně. Ke svému okolí se však stala nedůvěřivější, a i když to pro ni občas mělo své výhody, někdy se to ukázalo jako velmi špatná volba. Ze všeho se jí příčí zabíjení, po zkušenost z arény by už nezvládla jen tak nikomu sáhnout na život. Má velký strach z trojzubců, jelikož jedním takovým byla málem zabita. V nelibost upadly i různé hračky, nejvíce však panenky, které se podepsaly na jejím znetvoření, které již naštěstí, díky Kapitolu, není patrné. Ačkoliv je většinu času až přehnaně pozorná, přesto se občas stane, že sklouzne do vlastních vzpomínek a své okolí začne ignorovat. Technika je jí pořád cizí, ale jako vítěz se alespoň naučila ovládat svůj mobil a počítač. Ale když se s tím něco stane, tak prostě neví, co má dělat. Je jako nějaký starší člověk, který se poprvé setkává s technikou a neví, jak se používá myš.
[ before the Hunger Games ] Kyra na první pohled může působit jako chlapec, jelikož je poměrně vysoká a vlasy nosívá střižené na chlapecký střih. Její postava moc neoplývá ženskými křivkami, avšak zato je sportovní a vlastní již poměrně výrazný náznak svalů. Oděna chodívá spíše spoře, nosívá obyčejná trička a kalhoty, které jsou volnější, aby jí nebránily při každodenním boji. I boty nejsou nikterak bohaté, avšak je patrné, že dává přednost pevným botám, jakéhokoliv vzhledu. Ky vyrostla v neúplné rodině, sourozence neměla nikdy žádného a otec je opustil, když byla ona ještě malá. Její matka Hladové hry přímo nenávidí a nepřeje si, aby se jich Kyra zúčastnila, avšak něco úplně jiného si myslí sama Kyra, která se již odmala snaží trénovat a dala si slib, že ve Hrách vyhraje a její táta bude litovat, že provedl něco tak hrozného, jako opustit rodinu. Na svůj věk je poměrně přemýšlivá, avšak Hry jsou pro ni velmi důležité, takže možná díky tomu nemá moc přátel, vlastně skoro vůbec, jelikož je obklopena lidmi, kteří si Her moc neváží a to Kyru upřímně štve. Je dost soutěživá a věří ve svou výhru. Jestli se jí to vydaří, o tom už rozhodne budoucnost.
[ the days after ] Když byla vybrána, věřila, že v aréně zazáří a ukáže ostatním, že je více než dobrá, jelikož brala každý den jako trénink. Každý den musela bojovat, aby bylo co jíst a aby byl její život poměrně normální. Jakmile však vstoupila do arény, poznala, že není všechno takové, jak se může zdát. Každý souboj byl pro ni složitý více, než čekala, a to jí vzalo jakékoliv pomyšlení na to, že vyhraje a z arény vyjde živá, avšak podařilo se. Bylo to na poslední chvíli, umírala a byla si jistá, že chvíli možná i mrtvá byla, avšak jak by někdo mohl říct, ještě nebyl její čas. Dům, který výhrou získala, se rozhodla plně využít, ovšem nechtěla zůstat v domě sama, a tak si s sebou vzala svou matku, na které jí záleželo a kterou chtěla vysvobodit z jejich starého a malého domku. Několik měsíců před 117. Hladovými hrami však její matka vážně onemocněla a nikomu z lékařů Osmého kraje se nepodařilo ji zachránit. Kyra v tom ohromném domě zůstala sama, sama se svými vzpomínkami a nočními můrami, které na ni číhaly kdykoli zavřela oči. Aby se ubránila samotě, pořídila si kamaráda ze zvířecí říše, konkrétně loveckého psa jménem Silas. Ve volných chvílích navštěvuje Kapitol a vychutnává si své svobody, ačkoliv Kapitol ji nikdy neokouzlil tolik jako její rodný kraj, ve kterém tráví více času. Když zrovna probíhají Hry, snaží se pomáhat dalším nešťastným z jejich kraje.
