[ mek vitny ]
 Victory year: 87th Annual Hunger Games Hobby: Fyzika, posilování | Contact: - Defense: 0 Token: - |
[ before the Hunger Games ] Jak už to většinou bývá u lidí z Třetího kraje, Meg velice dobře ovládá matematiku, fyziku i chemii. Většinou v jejich kraji vynikají kluci, ale ona má prostě přirozený talent. Baví ji sestrojovat nebo upravovat přístroje. Zapojování drátků, spotřebičů, zdrojů a rezistorů. Když ji někdo zná jen trochu, řekl by, že ji fyzika atd. ani nebaví, protože mimo školu se jí skoro nevěnuje a všichni ji vidí venku, jak s ostatníma šplhá na stromy, posiluje, vrhá nože nebo různě pobíhá. Skutečnost je ale taková, že má techniku ráda a moc ji to baví, jen je pohybový typ člověka, který nevydrží jen sedět. Má sílu v rukách, neudrží sice tolik jako nějaký chlap, ale dokáže se dobře přitáhnout a nějakou dobu se tam udržet. To jí pomáhá i v lezení po stromech, je vcelku drobná a lehká. Umí hrozně rychle běhat, takže se všem za chvíli ztratí. Má dobrou mušku, strefí se celkem přesně.
[ the days after ] Jakmile se vrátila z Kapitolu, pokračovala ve studiu techniky ve škole. Nebyla ta největší šprtka na škole, ale vše chápala a měla dobré známky. Vystudovala vysokou školu a začala se věnovat práci ve vědě a výzkumu. Rodiče začali být trochu šťastnější, že se věnuje tomu, čemu chtěli. Pracuje, ale jen dopoledne, protože déle by sedět a zkoumat nevydržela. Na zahradě má spoustu stromů a lan, na kterých trénuje, to co ji vždy bavilo. Leze po stromech, vrhá nože nebo běhá. Získala ještě lepší mušku a teď se perfektně trefí snad do všeho. Po aréně tohle všechno může dělat legálně a nemusí se před nikým schovávat. S přibývajícím věkem ale samozřejmě trochu utlumuje, a čím dál častěji je možné ji najít doma, jak sedí nad knížkou nebo jak počítá nějaké složité příklady. Věda celkově je její velký miláček, což vidí tedy až teď, když byla mladá, tak byla ještě dost nerozvážná. Napsala několik publikací a s Kapitolem spolupracuje na inovacích.
[ before the Hunger Games ] Není žádný profík, neumí to se žádnou zbraní, kromě vrhání nožů, kterému se amatérsky věnuje. Na blízko by nezmohla vůbec nic, je malá, tak by se mohla maximálně nějak vyhnout, ale je ji lehké udržet, takže by si moc nepomohla. Když by se nějaký profík objevil, zkusila by utéct. Pokud by byli někde, kde by se mohla vytratit, tak by se jí to povedlo. Ale kdyby to byla nějaká pláň nemá moc šancí, protože se za chvíli udýchá a potom by ji určitě dohonili. Když by ten profík měl luk nebo nůž a uměl dobře mířit, tak by to nebylo už vůbec dobré. Nesnáší vodu, prostě se jí bojí. Snaží se od ní držet co nejdál a nikdy by do vody dobrovolně neskočila. Z toho taky vychází to, že se nikdy nenaučila plavat. Kdybyste ji hodili do vody, tak by začala hned ječet, což by nebylo moc radno, protože by vás prozradila. Nemuselo by se jí vyplatit ani to, že nevydrží dlouho nic nedělat nebo být sama. Kdyby ztratila spojence, prostě by si šla hledat nového, ale co kdyby ji ten zrovna vřele nepřivítal?
[ the days after ] Každé ráno si dává několik koleček kolem vesnice vítězů, aby se zlepšila v delších bězích, to se jí, ale zatím moc nedaří. Za chvíli se stejně zadýchá a musí zpomalit. Začala si čas stopovat a občas se jí podaří zaběhnout kolečka rychleji. S žádnou zbraní se neskamarádila, takže je věrná svým nožům. Od Her už ale nehodí po ničem živém, má z toho deprese. To, když někoho zapíchnete nožem, se vám již z paměti nevytratí. Mívá noční můry, o tom, jak ji někdo zabíjí nebo jak ona po někom hází nůž. Od arény se začala bát tmy. Pořád jí přijde, že by se mohl někdo přiblížit a zabit ji. Spává proto se zapnutým světýlkem a nedaleko má sestru, která ji chrání. Po aréně si zvykla na svůj komfort, kterého má jako vítěz dost. Není moc zajedno s přírodou, moc se tam nevyzná a také má hodně alergií, což je cena za to, že má dost dobrý mozek. Ale nic si z toho nedělá, jenom kvůli tomu musí brát hodně prášků, aby venku mohla být.
[ before the Hunger Games ] Whitneyovi patří spíše k bohatším rodinám v Třetím kraji, takže nikdy nějak netrpěla hladem a nemusela moc pracovat. Rodiče po ní požadovali dobré výsledky a vždy si přáli, aby se více věnovala technice a aby jen nelétala po venku. Meg je malá bruneta po své matce, ale typické oči zdědila po tátovi. Od obou zdědila talent na techniku, co ale nikdo neví, kde se vzalo, je její neposednost, akčnost nebo ukecanost. V jednom kuse něco mele a nerada je sama. Jedinou výjimkou se opravování přístrojů, u kterého vydrží, alespoň chvíli potichu. Má o čtyři roky mladší sestru, kterou zaučuje svému životnímu stylu, pořád běhat venku a nesedět jen u fyziky. To se ale nelíbí jejím rodičům, kteří by je radši měli doma. Holt taková je a rodiče budou pořád nadávat, ale nic si nepomůžou. Ale škola a věda ji i tak baví a je v tom dobrá, to ty geny nemůže zapřít. Je celkem ráda, když má kolem sebe hlouček kamarádů a když může být ta nejchytřejší v něm, zkrátka je ráda, když může být v něčem lepší než ostatní.
[ the days after ] Jakmile dojela domů, čekal tam na ni nový dům. Nevydržela by tam sama, takže si tam nastěhovala svou sestřičku. Po čase se diví, že to s ní ta třináctiletá letá holka vydržela. Po návratu z arény měla hrozné noční můry a nemohla spát sama. Vždy si k ní lehla a celou noc ji objímala. Občas začala ze snu řvát a probudila ji. Ona ji ale utišila a znovu usnula. Ve dne byla ale s Meg vcelku sranda. Učila sestru vše, co uměla, pomáhala jí i s technikou, i když s tou většinou neměla problém. Nejhorší, co se Meg tehdy mohlo stát, by bylo to, že by její sestra musela do Her. To by prostě nezvládla, byla to její opora, její vše. Naštěstí se tak nestalo a oni mohli dále šťastně žít. Její rodiče na ni byli pyšní, i když to nebyla jejich vysněná dcera. Úplně si ji neoblíbili, ale často se u nich stavovala. Většinu volného času trénovala, ale hlavně byla s lidmi, protože to k ní vždy patřilo a patřit bude.
